Události ČT: 500 tisíc kotlů potřebuje revizi
S blížícím se koncem roku se už nyní prodlužují čekací lhůty na servisní techniky. Ti mají plné ruce práce s obsloužením stávajících zákazníků a hlavní nápor je zřejmě teprve čeká. Ačkoli se plošné kontroly od ledna nechystají, města s nimi počítají pro případ sousedských sporů.
Smršť úředních kontrol se zřejmě nechystá
Radnice s rozšířenou působností, které mají kontrolu na starosti, nechystají plošné kontroly. „Kontrolovat budeme, ale pouze v případě, že se opakovaně prokáže znečištění ovzduší,“ říká třeba místostarostka Tábora Kateřina Bláhová (T 2020).
Ještě před pětadvaceti lety byly kotle v rodinných domech na okraji zájmu, ovzduší daleko víc znečišťovaly elektrárny a průmyslové závody. Zdroje znečištění se ale postupně vystřídaly, proto se novela snaží povinnými revizemi přispět ke snížení množství vypouštěných škodlivých emisí, a tím i zdravotních rizik.
Podle ředitele odboru ochrany ovzduší ministerstva Kurta Dědiče jde o obdobu pravidelných technických kontrol u aut. Připomíná, že kotel má být dle zákona o ochraně ovzduší instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem a spalovat palivo určené výrobcem kotle. „To se mnohdy neděje a důsledkem jsou zakouřené obce v zimním období. Pravidelnými revizemi chceme zajistit dobrý technický stav zdrojů vytápění a přispět tím ke snížení vlivu lokálních topenišť na ovzduší po celé ČR,“ uvedl Dědič.
Příklad rázného řešení – polský Krakov
Nezvykle radikální přístup zvolili v polském městě Krakov, který představuje město s vůbec nejznečistěnějším ovzduším v zemi. Patří mu zároveň i jedna z předních příček v žebříčku měst s výskytem rakoviny plic. Za smog mohou z poloviny domácnosti. Jako první v Polsku zakázaly krakovské úřady topit dřevem a uhlím. Do dvou let musejí obyvatelé oblíbeného turistického sídla přejít na jiná paliva.
