Novela zákona o ochraně ze září 2012 zavedla povinnou revizi topných kotlů, do konce letošního roku čeká tato povinnost ještě 500 tisíc topenišť. Od roku dalšího si bude moct úřad města nebo obce vyžádat potvrzení o revizi. V případě, že majitel povinnost nesplnil a potvrzení nepředloží, může mu uložit až 20 tisíc korun pokuty. Už teď je přitom jasné, že technici všechny kotle zkontrolovat nestihnou.
- Při kontrole zkoumá revizní technik kompletně celý kotel, jeho celistvost a těsnost, řídicí jednotku, regulátor a havarijní termostat, ale třeba také i to, co a jak se v kotli spaluje.
- Základní prohlídka zabere zhruba hodinu, cena není stanovena zákonem, podle informací ministerstva se pohybuje mezi 600 až 1500 Kč.
- Po revizi technik vystaví doklad o kontrole, kterým se pak lidé mohou prokázat při případné výzvě z úřadu.
Kontrolou by měl projít každý kotel, který má výkon větší než 10 kilowatt. Takových je podle údajů ministerstva životního prostředí asi 800 tisíc, z nichž čtyři pětiny spadají do kategorie „neúsporné“. Jde většinou o kotle na uhlí, dřevo nebo jiná pevná paliva v rodinných domech určených k trvalému bydlení i k rekreaci. Revize platí i pro krbové vložky, pokud jsou napojené na radiátory a s tepelným příkonem od deseti kilowattů výše.
S blížícím se koncem roku se už nyní prodlužují čekací lhůty na servisní techniky. Ti mají plné ruce práce s obsloužením stávajících zákazníků a hlavní nápor je zřejmě teprve čeká. Ačkoli se plošné kontroly od ledna nechystají, města s nimi počítají pro případ sousedských sporů.
Smršť úředních kontrol se zřejmě nechystá
Radnice s rozšířenou působností, které mají kontrolu na starosti, nechystají plošné kontroly. „Kontrolovat budeme, ale pouze v případě, že se opakovaně prokáže znečištění ovzduší,“ říká třeba místostarostka Tábora Kateřina Bláhová (T 2020).
Ještě před pětadvaceti lety byly kotle v rodinných domech na okraji zájmu, ovzduší daleko víc znečišťovaly elektrárny a průmyslové závody. Zdroje znečištění se ale postupně vystřídaly, proto se novela snaží povinnými revizemi přispět ke snížení množství vypouštěných škodlivých emisí, a tím i zdravotních rizik.
Podle ředitele odboru ochrany ovzduší ministerstva Kurta Dědiče jde o obdobu pravidelných technických kontrol u aut. Připomíná, že kotel má být dle zákona o ochraně ovzduší instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem a spalovat palivo určené výrobcem kotle. „To se mnohdy neděje a důsledkem jsou zakouřené obce v zimním období. Pravidelnými revizemi chceme zajistit dobrý technický stav zdrojů vytápění a přispět tím ke snížení vlivu lokálních topenišť na ovzduší po celé ČR,“ uvedl Dědič.
Příklad rázného řešení – polský Krakov
Nezvykle radikální přístup zvolili v polském městě Krakov, který představuje město s vůbec nejznečistěnějším ovzduším v zemi. Patří mu zároveň i jedna z předních příček v žebříčku měst s výskytem rakoviny plic. Za smog mohou z poloviny domácnosti. Jako první v Polsku zakázaly krakovské úřady topit dřevem a uhlím. Do dvou let musejí obyvatelé oblíbeného turistického sídla přejít na jiná paliva.
