Ombudsmanka má třetinu stížností od seniorů. Trápí je důchody i pocit bezmoci

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová dostala za 2,5 roku žádosti o pomoc od 7310 lidí ve věku nad 60 let. Polovina stížností se týkala důchodů, řeší také problémy s exekucí. Podněty seniorů tvoří třetinu z celkového počtu stížností, kterými se ombudsmanka dosud zabývala. Senioři podle ní často zůstávají na řešení těžkých životních situací sami a trápí je pocit bezmoci.

„Většinu podnětů seniorů se nám daří úspěšně řešit. Především v důchodových otázkách, pokud zjistíme pochybení, obvykle dosáhneme pro stěžovatele i rychlé nápravy,“ uvedla Šabatová. Neznamená to ale podle ní vždy stotisícové doplatky, ale pro řadu seniorů představuje i zvýšení důchodu třeba jen o 500 korun významné zlepšení situace.

Dluh „řeší“ další půjčka

Druhou největší oblastí, kde se senioři dlouhodobě potýkají s problémy, jsou exekuce. Vše obvykle začíná malým dluhem nebo nákupem na splátky, který ale senior později  nezvládá splácet. Řada z nich pak přiznává, že si kvůli obavám z exekuce půjčí další peníze, aby měli na splátky.

Šabatová: Největší problém seniorů je finanční zabezpečení ve stáří (zdroj: ČT24)

„Neustále se opakují případy seniorů, jejichž zoufalou životní situaci nezpůsobila nezodpovědnost, ale spíš neznalost, neschopnost odmítnout či podlehnutí nátlaku obchodníků na uzavření nevýhodných kupních smluv,“ uvedla ombudsmanka. Seniorům ale nemůže nijak pomoci, protože její působnost se na tyto situace nevztahuje.

Osamělí senioři mají problémy zaplatit bydlení

Značná část stížností souvisí také s bydlením. Senioři, zejména osamělí, mají potíže finančně zvládnout bydlení a náklady na domácnost. Mnoho podnětů se týká i nákladů na energie.

Z podnětů seniorů je zřejmé, že v řadě těžkých životních situací zůstávají na řešení sami, nemají se kam obrátit o pomoc. Právě pocit naprosté bezmoci se v dopisech objevuje častěji než u kterékoli jiné skupiny stěžovatelů.
Anna Šabatová
ombudsmanka

Podle ochránkyně se v této oblasti výrazně projevuje dlouhodobá absence sociálního bydlení, které by umožnilo seniorům žít i ve vyšším věku samostatně. Ochránkyně se proto snaží v maximální míře těmto seniorům pomáhat v řízení o dávkách na bydlení, případně s příspěvkem na péči.