Počet stížností na neoprávněné šmírování zaměstnanců průmyslovými kamerami se v posledních letech zvyšuje. V roce 2014 obdrželi pracovníci Státního úřadu inspekce práce 116 stížností, v roce 2015 jich bylo 107 a v průběhu letošního roku evidují už 77 podnětů upozorňujících na možné porušování pracovněprávních předpisů. V roce 2012 a 2011 přitom obdrželi jen 84 a 75. Nejčastěji zaměstnavatelé své zaměstnance neinformují o tom, že jsou sledováni nebo zasahují do jejich soukromí.
Zaměstnanci si stěžují na průmyslové kamery. Firmy zasahují do jejich soukromí
„Nelze říct, že všichni zaměstnavatelé, kteří na pracovišti mají kamery, tím automaticky porušují předpisy a soukromí zaměstnanců. Často chtějí pouze ochránit svůj majetek a zdraví zaměstnanců například na pokladnách v obchodech, ve skladech nebo ve strojírenských a jiných výrobních provozech,“ říká Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státní úřad inspekce práce.
V roce 2014 dokázali inspektoři práce porušení předpisů ve 25 případech a během celého roku 2015 ve 37 případech. Z dat, které má Státní úřad inspekce práce k dispozici, vyplývá že v letošním roce došlo k pochybení zatím ve 24 kontrolovaných případech. Sledování zaměstnanců na pracovišti kamerami je možné, ale zaměstnavatel je povinen zaměstnance přímo písemně informovat o rozsahu kontroly a způsobech jejího provádění.
„Stížnost, že na nějakém pracovišti dochází k omezování osobních práv zaměstnanců, zpravidla dostáváme od nich samotných. Nelíbí se jim, že jsou sledování. Cítí se omezování, když zjistí, že jim zaměstnavatel prochází emailovou poštu nebo odposlouchává telefon. V průběhu vyšetřování často zjistíme, že s tím nebyli předem seznámení a v takovém případě jde o porušení předpisů,“ vysvětluje Macíček.
Podle Jiřího Macíčka kontroloři takové pochybení zjistí až v polovině zkoumaných případu. „Kontrola zaměstnanců musí být prováděna tak, aby nedošlo k nepřiměřenému zásahu do soukromí zaměstnance a tím k porušení jeho základních práv. Není tedy možné kontrolovat v pracovní době zaměstnance pokladen jeho přímým sledováním a zdůvodňovat to například krádežemi. Kamery mohou monitorovat pouze pás se zbožím. Tatáž zásada musí být dodržena ve všech případech, kdy pracoviště monitoruje sledovací zařízení,“ upozorňuje Jiří Macíček.