Safari podle rozhodnutí ministerstva splňuje podmínky pro prohlášení za kulturní památku jakožto významný doklad historického vývoje a životního způsobu společnosti a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka. Ministr kultury Daniel Herman označil areál safari za zcela mimořádný. „Je naprosto logické, že takové rodinné stříbro je prohlášeno za kulturní památku,“ řekl Herman. Dodal, že kulturní památky mohou například využít peníze z dotačních titulů ministerstva.
Galerie: Stádo antilop losích v africkém safari Josefa Vágnera
Lidé se na safari poprvé podívali 8. května 1989, kdy bylo otevřeno pro autobusové výpravy. Na ploše padesát hektarů tvoří safari tři oddělené letní výběhy zvířat, která se ve Dvoře Králové nerušeně pasou, jako by ani netušila, že jsou v zoologické zahradě.
Josef Vágner
Josef Vágner řídil královédvorskou zoologickou zahradu v letech 1965 až 1987. Africké expedice Josefa Vágnera na přelomu 60. a 70. let ohromily celý svět. Uskutečnil jich v letech 1967–1976 sedm velkých a dvě malé. V 56 loveckých táborech odchytal přes 3 000 zvířat a do zoo jich přepravil přes 2000. O svých cestách napsal mezinárodně uznávaný zoolog více než 25 knih, z nichž většina byla přeložena do cizích jazyků.
Při projížďce safari mohou návštěvníci vidět až 130 kopytníků, jako jsou zebry, antilopy, skot watusi (primitivní africký skot, pro nějž jsou typické impozantní rohy), stáda vodušek, antilopy, buvolce či pakoně. Domov tu našlo také asi 60 ptáků, kteří jsou na safari každé jaro přestěhováni ze svých zimovišť. Jde třeba o pelikány, kormorány, husy nebo volavky a některé kachny.
Vágnerovo safari je kulturní památkou
V Africkém safari jsou zvířata od návštěvníků oddělena jen příkopy či nízkými živými ploty, některá se v prostorných výbězích pohybují úplně volně. Lidé se tak mohou dívat, jak si mláďata spolu hrají, jak o ně jejich matky pečují a zapojují je do stád.