Předseda senátu Ladislav Hejtmánek zdůraznil, že rozsudek neznamená, že by Hrad musel požadované informace Michálkovi poskytnout. Konstatoval pouze, že rozhodnutí kanceláře nebylo odůvodněné. „To ale neznamená, že říkáme, jak by se mělo rozhodnout. Musí se rozhodnout znovu,“ uvedl Hejtmánek. Verdikt je pravomocný a stanoví, že Hrad musí Michálkovi zaplatit náklady vynaložené na soudní proces.
Amnestii v roce 2013 vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Michálek krátce poté požádal o informace, které vedly k rozhodnutí hromadně propustit vězně. Nedostal však žádnou odpověď, což je podle něj v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím.

Jakub Michálek (Piráti)
„Já jsem informace žádal přímo po tehdejším prezidentu Václavu Klausovi, protože zákon stanoví, že informace mají poskytovat státní orgány čili i prezident republiky. Amnestie byla velice kontroverzní krok a myslím si, že veřejnost má právo vědět, kdo se na přípravě rozhodnutí podílel.“
Jakub Michálek (Piráti)
Hrad tvrdí, že již amnestii prošetřil
Marek Nespala
„Podle mého názoru se jedná o naprosto zbytečný spor. Všechny informace byly zveřejněny na základě pokynů prezidenta republiky Miloše Zemana, který po nástupu do úřadu dal za úkol vyšetřit všechny okolnosti kolem amnestie.“
Zdůraznil, že v mezidobí se vyměnili prezidenti a Klausův nástupce Miloš Zeman se zavázal, že okolnosti vzniku amnestie prošetří, a později zveřejnil výsledky svého pátrání. Nespala také tvrdí, že v době podání Michálkovy žádosti kancelář neměla k dispozici potřebný spisový materiál, protože rozhodnutí prezidenta o amnestii je autonomním projevem jeho vůle.
S tím Marvanová nesouhlasí. „Informace existovaly, samozřejmě jimi disponoval prezident i jeho kancelář. Prostě je pouze neposkytli, můžeme se dohadovat proč,“ poznamenala. K potvrzení svých slov navrhla vyslechnout jako svědky Klause, jeho tajemníka Ladislava Jakla, bývalou šéfku hradní legislativy Danu Římanovou, exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), Zemanova kancléře Vratislava Mynáře a dva právníky, o kterých se hovořilo v souvislosti s autorstvím textu amnestie: Pavla Hasenkopfa a Zdeňka Koudelku. Soud návrh zamítl s tím, že je nad rámec správního soudnictví.
111 tisíc amnestovaných
Amnestie zahrnula přes 111 tisíc odsouzených a obviněných. Kancléř Mynář později označil za jejího „spoluotce“ hradního právníka Hasenkopfa, Jakla a dalšího Klausova spolupracovníka Petra Hájka. Hasenkopf se kvůli tomu s Hradem soudil. Spor skončil smírem, podle nějž Hasenkopf „neměl možnost ovlivnit vyhlášené znění amnestie“.
Prezident Klaus čelil ostré kritice především za druhý článek amnestie. Nařídil jím zastavení pravomocně neskončených trestních stíhání, pokud od jejich zahájení uplynulo k 1. lednu 2013 více než osm let. Výjimkou byly kauzy, v nichž hrozil vyšší než desetiletý trest. Zastaveny byly desítky kauz včetně řady případů významné hospodářské kriminality. Ústavní soud obdržel návrh na zrušení druhé článku, který odmítl.