Langura má pražská zoo domluveného, dál věří na pandu. A chystá jim domov za miliony

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

Langur čínský, jeden z nejvzácnějších primátů na světě, by se mohl v pražské zoo objevit během několika málo let. V pořadu Interview ČT24 to uvedl ředitel této zoo Miroslav Bobek. Zařízení ho získá na základě nedávno uzavřené smlouvy od zoologické zahrady v Pekingu a chce jej umístit do připravované expozice. Ta by měla být součástí prostoru, kde bude i pavilon pro pandy. O jejich pronájmu se zatím stále jedná.

Za langura pražská zoo nic platit nebude, jde o spolupráci mezi zoologickými zahradami. Jeho získání Bobek považuje za „ohromnou metu“, svým způsobem větší, než je získání pand, protože pandy jsou v celé řadě zoologických zahrad.

Na langura čínského jsme se začali ptát už na jaře. Je to sen každého ředitele nebo zoologa, protože langur čínský není nikde mimo Asii, v žádné zoo.
Miroslav Bobek
ředitel Zoo Praha

Pokračují také rozhovory o získání pand z Číny. Ředitel pražské zoo zdůraznil, že zásadní krok byl již učiněn ve chvíli, kdy rada magistrátu schválila koncept rozvoje Zoo Praha. Ten zahrnuje i pavilon pand, který se tak může začít připravovat. Tedy například vyhlásit architektonickou soutěž. Souběžně s tím by měla probíhat jednání politická na úrovni nejvyšších představitelů Česka a Číny.

V pořadu zaznělo, že Číňané pandy jen zapůjčují a i mláďata, narozená v cizině, jim stále patří. Bobek se vyjádřil rovněž k informacím, že pronájem pandího páru stojí údajně až milion dolarů ročně. „To je částka, kterou platí americké zoo. Pokud je mi známo, Čínané zohledňují ekonomickou sílu daného státu, takže u evropských zoo jde o poněkud jiné sumy.“ Peníze jsou určeny na ochranu pand v přírodě a na chov v lidské péči.

Na otázku, zda má představu o ceně za pandy pro pražskou zoo, Bobek odpověděl: „Představu mám, ale rozhodně ji nebudu říkat v televizním vysílání. Je to věc vyjednávání, a dokonce ne mého“. Dodal, že pronajímání se zatím týkalo jen pand, ale podobný trend se začíná objevovat i u jiných zvírat. Například Srí Lanka tak uvažuje o zapůjčování slonů, včetně morálního závazku podpořit jejich ochranu v přirozeném prostředí.

Kolik to bude stát?

Celý pražský komplex pro pandy a langury, včetně restauace, by se měl rozprostírat „na místě, kde jsou dnes lední medvědi a nahoře klokani“. Předpokládá se úhrnná investice 200 milionů korun. K tomu je nutno připočítat i novou expozici právě pro lední medvědy za 150 milionů korun.

Výstavba by se měla uskutečnit se zárukou, že pandy opravdu dorazí. Bobek je v tomto směru „velmi optimistický“.

Počítat je však nutno také s vysokými náklady na chov pandy velké.

„Spotřeba bambusu je relativně velká, protože jedna věc je, kolik toho panda opravdu sežere – to je kolem 10 nebo 15 kilogramů denně, což je samo o sobě dost, ale druhá věc je, že ona si ještě vybírá a nesní samozřejmě všechno. Takže tam je potřeba počítat s dvojnásobkem, trojnásobkem hmotnosti toho bambusu. To jsou řádově miliony korun. Čili není to levné, ale na druhé straně je pravda, že jaksi očekáváme, že zájem o ty pandy nám to bohatě vynahradí,“ řekl Bobek.

Zoo
Zdroj: ČT24

Připomněl také, že „panda se lidem líbí, má mláděcí rysy, je to takový plyšák, prostě panda samozřejmě funguje na veřejnost, to všichni víme“.

Bobek v pořadu Interview ČT24 dále mluvil například o převozu koní Převalského do Číny, o ochraně pražské zoo před stoletou vodou či o jejím možném dalším územním rozšiřování.