Kauza pěší zóny ve východočeském Žamberku je podle soudu přímo učebnicovým příkladem zmanipulované veřejné zakázky. Zónu postavila za více než 20 milionů korun firma Testa, těsně napojená na tamního místostarostu Ryana Strnada (ODS). Ve skutečnosti zónu ale stavěla jiná společnost, a to o osm milionů levněji. Za zmanipulování zakázky již bývalého místostarostu soud poslal do vězení. Otázkou ale zůstává, kdo uhradí škodu, která městu vznikla. Kdyby ji totiž mělo město vymáhat soudně, musel by současný starosta žalovat mimo jiné sám sebe. Podrobnosti zjišťovala pro Reportéry ČT Jana Neumannová.
Vítězem výběrového řízení na stavbu pěší zóny se nestala firma Agile, která nabídla nejnižší cenu, tedy 12,84 milionu korun. Vyhrála naopak nejdražší firma Testa. Zónu postavila za 21,6 milionu. Aby toho nebylo málo, zónu nakonec nestavěla vítězná firma Testa, ale právě firma Agile, tedy ta, která nabídla nejnižší cenu.
Reportéři ČT objevili smlouvu, podle které postavila firma Agile zónu celou. Vítězná firma Testa si ji totiž najala a za kompletní práce jí zaplatila 14,6 milionu korun. Vítězná firma Testa tak měla bez jakékoli práce zisk sedm milionů. Společnost Agile získala 1 760 000 korun navíc oproti ceně, se kterou šla do soutěže.
Předsedou výběrové komise byl tehdejší místostarosta Ryan Strnad, kterému vítězná firma Testa vyplácela měsíčně čtyřicet tisíc korun navíc k platu místostarosty. Podle soudu byl tedy jasně podjatý, za což byl také odsouzen.
Soud proběhl, odškodnění ale visí ve vzduchu
Na první pohled by se mohlo zdát, že v Žamberku zvítězila spravedlnost. Strnad je za manipulaci se zakázkou ve vězení. Jedna ze základních otázek ale stále není dořešena, totiž kdo zaplatí škodu, která evidentně městu vznikla. Místní zastupitelé tento problém marně řeší již více než dva roky.
Město si nechalo vypracovat posudek. Ten měl zjistit, jak vysoká škoda vznikla a kdo by ji měl uhradit. „Odpovědnost nesou všechny zúčastněné subjekty nebo ty osoby, to znamená členové hodnoticí komise i další osoby, které rozhodovaly, tedy radní,“ uvedl soudní znalec Radek Jurčík.
Úkoly zadavatele totiž plnila rada, která si zřídila hodnoticí komisi jako poradní orgán, který ale měl jen poradní hlas. Odpovědnost za určení vítěze a podepsání smlouvy tedy zůstalo na městské radě. A právě rada má tak zodpovědnost i za škodu ve výši bezmála devíti milionů korun, která městu při stavbě pěší zóny vznikla.
Spolu s bývalou radou tak nese zodpovědnost i starosta Jiří Dytrt (nestraník s podporou ODS) a radní Jiřina Jirešová (ŽDK), kteří jsou i v současném vedení města, oba totiž byli mezitím znovu zvoleni.
Ani jeden z nich ale nestál před soudem v trestní kauze. „Nemám problém jít opět podávat vysvětlení v rámci trestního oznámení a nemám problém promluvit o pěší zóně před jakýmkoliv soudcem,“ tvrdí Jirešová.
Starosta by měl podat žalobu sám na sebe
Nyní by se podle posudku měli podílet na úhradě vzniklé škody. Je to paradoxní situace. Starosta by za město měl dát žalobu sám na sebe, a měl by tak vymáhat škodu mimo jiné i po sobě.
Žalobu ale zatím město nepodá. Starosta Dytrt se vymáhání škody brání již od začátku celé kauzy. „My jako zastupitelé jsme požadovali po starostovi Dytrtovi, aby přihlásil nárok města z titulu té škody, která městu vznikla, do trestního řízení. On nám na zastupitelstvu tvrdil, že tak učinil. Teprve později po tom trestním řízení jsme zjistili, že nám lhal a že žádnou přihlášku nepodal,“ upozornil zastupitel Tomáš Kalous (nestraník).
Vedení města nyní svou nečinnost odůvodňuje tím, že čeká na výsledek řízení na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten již v minulosti uložil městu zatím nepravomocnou pokutu ve výši dvě stě deset tisíc korun.
„Je to tak trošku boj s větrnými mlýny. Když se snažíme vymáhat škodu, kterou způsobil Jiří Dytrt, tak kdyby se podávala žaloba a za město, podepisoval by se za ni on. To znamená, že by se podepisoval pod něco, kde žaluje sám sebe,“ uzavřel Kalous.
