Lidé si začali více pořizovat skútry o obsahu 125 krychlových centimetrů. Především proto, že od roku 2012 na ně stačí řidičský průkaz na auto. Stále častěji na nich jezdí do práce. Vyhnou se tak dopravním zácpám a na místo se většinou dopraví rychleji.
Lidé mají zájem o silnější motorky, některé mohou řídit i s průkazem na auto
Na přelomu let 2012 a 2013 se změnila pravidla pro řízení takzvaných stopětadvacítek a zájem o ně se téměř zdvojnásobil. Zároveň se téměř přestaly prodávat takzvané pionýry, tedy motorky a skútry s obsahem do padesáti kubických centimetrů.
Cena nového skútru začíná na třiceti tisících, může ale přesáhnout i stotisícovou hranici. Náklady se pak pohybují v řádech sto korun. „Velmi často si je lidé kupují k autu. Nejvíce preferují komfort toho, že jsou všude poměrně rychle a mohou kdekoli zaparkovat,“ uvedl Přibyl.
Lidé mají zájem o silnější motorky (zdroj: ČT24)
Zatímco zájem o stopětadvacítky už letos výrazně klesl, zájem o silné motocykly se významně zvedá. „Letos protože se ekonomice daří, se silné motorky prodávají více. Je to proto, že motorka je především koníček, už to není dopravní prostředek,“ řekl šéf motocyklové sekce SDA Vladimír Přibyl.
Počet nehod stoupl o tři stovky
Zájem o silnější motocykly se projevil také na nehodovosti. U menších skútrů je to v posledních dvou letech něco přes stovku za prvních sedm měsíců v roce. U silnějších motorek po roce 2013 počet nehod skokově stoupl přibližně o tři stovky a ustálil se na sedmnácti až osmnácti stech za prvních sedm měsíců roku. Polovinu z nich obvykle motorkáři zaviní sami.
Podle policie hrají u nehod i u schopnosti je odvrátit velkou roli zkušenosti. Řadě šoférů, ať už na skútrech nebo v autech také chybí tolerance. A to platí nejenom pro ně, ale i pro lidi, kteří jezdí na elektrokolech nebo koloběžkách. U těch totiž není nutný ani řidičský průkaz, u dospělých není povinná ani ochranná přilba.
Maximální povolená rychlost u těchto dopravních prostředků je dvacet pět kilometrů v hodině. Přesto však řada těchto strojů dokáže jet i šedesátkou. „Stroj se ve vyšších rychlostech složitě ovládá, cyklista může o něco zavadit nebo může spadnout,“ uvedl Jan Pechout z BESIPu.