Kuřáci se vystavují nejen zvýšenému riziku kardiovaskulárních onemocnění či rakoviny, ale i depresí. Potvrdily to studie, kterých se zúčastnilo 8 tisíc nikotinistů po celém světě. Cigarety sice krátkodobě zlepšují náladu a pomáhají tak při stresu, z dlouhodobého hlediska však psychice výrazně škodí.
„Lidé, kteří více kouří, mají více problémů s úzkostí a depresí. A dokonce u lidí, kteří vykouří 20 a více cigaret denně, je trojnásobné množství sebevražd proti nekuřákům,“ uvedla lékařka Centra pro závislé na tabáku Lenka Štěpánková.
Je to další varování v řadě těch, s nimiž přicházejí nejen lékaři, ale také – pod tlakem zákonů – i výrobci cigaret. Musí na krabičkách tisknout varování typu „kouření může způsobit pomalou a bolestivou smrt“ nebo „ucpává tepny a způsobuje infarkt a mrtvici“.
Nejnovější studie zkoumala vzorek pěti tisíc pacientů závislých na tabáku, kteří prošli od roku 2005 zmíněným centrem. Zhruba třetina z nich se zároveň léčí na psychiatrii. Oproti běžným kuřákům potřebují při odvykání intenzivnější a delší terapii. „Snažíme se, aby přestávali v době, kdy mají co nejlepší kompenzaci psychického onemocnění,“ popsala lékařka.
Výlečeným kuřákům se uleví i na duši
Vedoucí centra Eva Králíková podotkla, že kuřáci se často bojí léků, které pomáhají závislost překonat. „Nevadí jim ale, že vdechují nikotin z cigaretového kouře s tisíci toxických látek, protože cigareta nemá příbalový leták s popisem nežádoucích účinků. Kdyby ho měla, jeden výtisk by kuřák ani neunesl,“ uvedla Králíková. Připomněla, že studie jednoznačně vyvrátily obavy z náhradní léčby.
Ti, kterým se podaří s kouřením skoncovat, mají velkou naději, že se zlepší i jejich psychické zdraví. Pacienti centra během léčby vyplňují dotazník týkající se depresivních příznaků. Na tytéž otázky odpovídají po roční abstinenci. Podle Králíkové z výsledků vyplývá, že v oblasti psychiky dochází u vyléčených kuřáků k významnému zlepšení.
Kouření – příčina i důsledek deprese
Souvislost kouření a depresí potvrdil také psychiatr Martin Anders. Mezi pacienty hospitalizovanými na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je podle něj až 70 procent kuřáků. Na uzavřených psychiatrických odděleních jsou proto kuřárny.
„Víme, že řada duševních onemocnění může být příčinou, ale také následkem kouření,“ řekl Anders. Kouření přispívá k rozvoji deprese, a pokud člověk přestane kouřit, má daleko větší šanci, že se z deprese dostane, dodal psychiatr. U pacientů v těžké depresi ale lékaři nedoporučují s odvykáním začínat. Motivují je ale, aby přestali kouřit, až se jejich obtíže zmírní.
Genetika závislosti neznámá
Míra závislosti na nikotinu je u každého kuřáka jiná. Silná je podle lékařů často u těch, jejichž první ranní myšlenka patří cigaretě. Výzkumníci z pražského IKEMu zjišťovali, zda a jak je závislost geneticky podmíněná.
Vyšetřili přes dva a půl tisíce kuřáků i nekuřáků. Genetickou souvislost sice potvrdili, nenašli ovšem konkrétní gen, který by byl za způsobování závislosti přímo zodpovědný. „Genetická složka je určitě velmi důležitá a je složitější, než jsme si mysleli,“ popsala nepříliš uspokojivé výsledky přednostka Pracoviště preventivní kardiologie Věra Adámková.
Kuřákovo sperma v normě
Tým IKEMu nyní pracuje na dalším projektu, který se věnuje vlivu kouření na srdeční choroby. Čísla jasně potvrzují předpokládané – u kuřáků probíhají hůř. Často se zkoumá také vliv kouření na neplodnost. Studie centra v pražské nemocnici v Podolí však jasnou souvislost neodhalila, alespoň u mužů.
„Neprokázal se vliv kouření na spermiogramy, nebyly ani horší, ani lepší,“ prozradila vedoucí Centra asistované reprodukce ÚPMD v Praze Jitka Řezáčová, přestože ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím obalů cigaretových krabiček výslovně varuje, že „kouření může poškodit sperma“.
„Prokázané je, že když ženy kouří během těhotenství, tak se plod vyvíjí pomaleji, je nižší váhové kategorie, než odpovídá týdnu těhotenství,“ varovala naopak nastávající matky Řezáčová. Přes různé výsledky studií lékaři zdůrazňují, že pro obě pohlaví je kouření velkým rizikem. V Česku přesto cigaretám holduje zhruba třetina mužů a pětina žen.
