Na české řeky vyjede podle odhadů vodáckých organizací až 600 tisíc turistů ročně. Ne každý se ale v pořádku vrátí také domů. K největším rizikům patří nadměrná konzumace alkoholu a také nebezpečné jezy, na kterých se letos utopili už čtyři lidé. Před víkendem byl zbourán pilíř na jezu v Brejlově u Týnce nad Sázavou, který byl podle vodáků dlouhodobě nebezpečný, naposledy tam letos v květnu zemřel portugalský mladík.
Z českých řek postupně mizí nebezpečné jezy. Stále ale zabíjejí
Nebezpečné jezy si letos vyžádaly už čtyři životy (zdroj: ČT24)
Podemletý pilíř odstranil majitel jezu na výzvu vodoprávního úřadu, uvedl Petr Ptáček z vodáckého serveru Raft.cz. „Pokoušeli jsme se právní cestou dotazovat vodoprávních úřadů obecně na stav tohoto jezu. Dále jsme to řešili přes ministerstvo dopravy, které se toho úkolu docela ujalo a oslovilo místně příslušný vodoprávní úřad s tím, aby byl tento nebezpečný předmět odstraněn,“ popsal Ptáček cestu, která vedla ke zbourání pilíře.
Zda je už jez Brejlov zcela bezpečný, bude podle něj možné říci, až trochu opadne voda. Jisté je ale to, že úsekem se dá plynule proplout a nehrozí namáčknutí na pilíř.
Právě to se stalo osudným letos v květnu portugalskému mladíkovi, se kterým se převrhla kánoe, zaklínila se o pilíř a muže uvěznila pod vodou. Vyprošťování studenta trvalo 20 minut a poté byl hodinu neúspěšně oživován. Podobná tragická událost se na jezu v Brejlově stala také v roce 2014.
obrázek
Záchranná lana terčem zlodějů či vandalů
Seznam nebezpečných jezů, návody na záchranu, videa a další informace mohou vodáci nalézt na webu www.nebezpecnejezy.cz. Ty nejhorší jezy pak postupně opravují buď jednotlivá povodí, nebo i obecně prospěšné organizace. Je to ale finančně velmi náročné. Celkově je v Česku evidovaných 142 nebezpečných jezů, zhruba třicítka už je vybavena záchrannými prvky.
To je třeba případ Viktorčina splavu na řece Úpě, který si v roce 2013 vyžádal lidský život. Dnes už je na jezu k dispozici záchranná podkova s lanem. „Je potřeba upoutat jeho pozornost, aby viděl, že mu něco házíme, a následně mu tu podkovu hodíme. Dotyčný se jí chytne, může si do ní vlézt a následně je potom přitažen ke břehu,“ popisuje Petr Ptáček z Vodácké školy záchrany.
Podobné jednoduché prvky mohou v boji o lidský život sehrát zásadní roli. Problém je, že jsou často terčem zlodějů a vandalů. „Máme velké problémy, že se nám ztrácí hlavně lana. Lidi je kradou, někdy jej nařezávají,“ dodává Petr Ptáček.