Darovat kostní dřeň na záchranu cizího života je v Česku připraveno už 90 tisíc lidí. Seznam ještě nikdy nebyl tak obsáhlý. Lékaři přesto říkají, že ani takové číslo stále nestačí. Českým pacientům často pomůže až dárce z jiné země. V zahraničí ale pomáhají i čeští dárci.
Kostní dřeň chce darovat stále více Čechů. Pomoc ale často přijde až z ciziny
V plzeňské fakultní nemocnici v úterý odebrali dřeň už šestistému dárci. Jeho kmenové buňky použijí lékaři v Německu.
Šestistému dárci Michalu Kolářovi je 39 let, v registru je už od roku 2008. Na okamžik, kdy bude jeho pomoc potřeba, tak čekal osm let. Příjemce musí dostat jeho kmenové buňky do 48 hodin.
Daruj dřeň, daruješ život
V Česku existují dva registry kostní dřeně. Rozsáhlejší je v Plzni a je v něm asi 66 tisíc jmen, druhý s téměř pětadvaceti tisíci možných dárců spravuje pražský IKEM. Drtivá většina lidí v registru se nakonec dárci nestane. Kostní dřeň odeberou asi jenom u každého stého.
Vůbec nejmladšímu českému dárci bylo osmnáct let. Lékaři ho na odběr pozvali jenom pár měsíců po vstupu do národního registru. Naopak jedním z nejstarších byl čtyřiapadesátiletý muž, který byl v registru víc než dvacet let.
V národním registru dárců kostní dřeně je už 90 tisíc lidí (zdroj: ČT24)
Pacienti se s dárci, kteří jim zachránili život, setkávají jen výjimečně a vždy až po úspěšném zákroku. Nikole Revayové se to podařilo devět let po transplantaci. Poprvé onemocněla, když jí byly tři roky. Své dárkyni přišla poděkovat s celou rodinou.
Život Nikole zachránila Lenka Čevonová Folková. V registru byla v té době čtyři roky a doufala, že jednou bude moci pomoci. Úspěšnost transplantace je v současné době až osmdesát procent.
- věk 18–35 let (evidence v databázi registru do 55 let věku dárce)
- ochota pomoci jakémukoliv pacientovi nejen z ČR, ale i ze zahraničí
- hmotnost více než 50 kg
- dobrý zdravotní stav (žádné závažné onemocnění – ani v minulosti)
- bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
- ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření
- ochota věnovat svůj čas a pohodlí
- veřejné zdravotní pojištění platné v ČR
- dárcovství kostní dřeně je dobrovolné, bezplatné a anonymní!
Vůbec první transplantaci kostní dřeně od nepříbuzného dárce z českého registru provedli lékaři v Plzni v červenci před 23 lety. Pacient nemocnici opustil asi dva měsíce po zákroku.
V registrech chybí dárci menšin
V tuzemských nemocnicích každý rok přibývá i transplantací například u vietnamských dětí. V registrech pro ně ale většinou nejsou vhodní dárci, lékaři proto využívají ty s méně shodnými znaky. A to přesto, že šance na uzdravení jsou nižší. Stále častěji jde o členy rodiny.
Ta pomohla i dvouleté holčičce s leukémií, pro kterou byla jedinou šancí transplantace, ale vhodný dárce se na celém světě nenašel. „Použili jsme částečně vhodného tatínka jako dárce. Buňky je ale potřeba technicky upravovat,“ uvedl lékař z Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol Petr Sedláček.
Setkání transplantovaných
Sedláček má pravidelně na oddělení děti jiných národnostních skupin. Proto inicioval vznik projektu Daruj dřeň, daruješ život. Do hledání zejména asijských dárců se zapojil také Český národní registr se sídlem v Plzni.
Asiati ale mají problémy s dárcovstvím kostní dřeně po celém světě. Například ve Vietnamu žádný registr není. Jediný je v Číně, kde jsou ale dárci špatně dohledatelní. Navíc, jak se ukazuje v Česku, o darování nemají téměř žádné informace. „Asiati mají strach dát nebo poskytnout cokoliv z těla,“ vysvětluje spoluorganizátorka projektu a předsedkyně Info-Dráček Zdenka Dubová.