Sněmovna nepřijala senátní úpravy novely, která mění pravidla demonstrací. Možnost konání spontánních shromáždění bez ohlášení úřadům tedy uzákoněna nebude. Nerozšíří se ani okruh osob, které mohou veřejná shromáždění radnicím oznamovat. Norma podle sněmovní úpravy například umožní úředníkům změnit místo shromáždění. „Úředník může demonstraci rozpustit, pokud je konán trestný čin, nejsou dodrženy podmínky nebo je pácháno násilí,“ uved Jeroným Tejc (ČSSD).
Demonstrace bez ohlášení přes poslance neprošly
Senátoři chtěli v těchto bodech vrátit novelu shromažďovacího zákona do podoby, jak ji poslancům předložila vláda. Kabinet chtěl ustanovení o neplánovaných manifestacích uzákonit kvůli tomu, aby bylo možné bez obav z postihu uskutečnit shromáždění v bezprostřední reakci na novou nečekanou událost, například úmrtí významné osobnosti nebo teroristický útok. Sněmovna to ale z předlohy vyškrtla kvůli obavám z toho, že ustanovení bude zneužíváno.
Poslanci také trvají na tom, aby shromáždění nemohl oznámit kdokoli. Přiklonili se k nynějšímu znění zákona ohledně svolavatele, aby jím nemohl být například jakýkoli cizinec nebo nezletilý člověk. Senátoři argumentovali tím, že omezení by mohlo být v rozporu s listinou základních práv.
Plíšek: Úředník nemůže být nad občanem (zdroj: ČT24)
Sněmovní zpravodaj Vlastimil Vozka (ANO) upozornil na to, že tato „nevinná formulace“ v zákoně by umožnila konat například neohlášené shromáždění odpůrců jiného shromáždění, přičemž by mohly hrozit nepředvídatelné střety. „Úprava by mohla vést k tomu, že zákon bude zbytečný,“ řekl předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
Pro senátní verzi hlasovalo deset ze 170 přítomných poslanců, 138 jich bylo proti. Sněmovní znění podpořilo 135 ze 171 přítomných členů dolní komory.
Předloha upravuje zejména povinnosti svolavatelů veřejných shromáždění a postupy obecních úřadů, které ohlášení akcí přijímají. Už v dolní komoře z vládní předlohy vypadlo ustanovení, které by demonstrantům dalo právo zakrýt si za určitých podmínek obličej. Zakrývání bude nadále zakázáno.
Změny v přestupkovém zákoně poslanci schválili
Sněmovna dnes také rozhodla o tom, že správní úřady nebudou muset řešit nemajetkovou újmu, kterou lidé utrpěli jako oběti pachatelů přestupků. Sněmovna tak kývla na žádost senátu vypustit příslušnou pasáž z nového zákona o odpovědnosti za přestupky. I tato předloha zamíří k prezidentu Zemanovi.
Zrušení povinnosti úřadů řešit nemajetkovou újmu způsobenou přestupky prosadil v Senátu Radko Martínek (ČSSD). Podle něj je stanovování této újmy poměrně obtížné i pro soudy.