Drtivá většina chlapců umístěných ve výchovném ústavu v Chrastavě do ústavní péče vůbec nepatřila, třetina z nich se bude moct vrátit ke svým rodinám. Po ministerské inspekci to oznámila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) s tím, že resort nyní zjišťuje, na základě čeho sociální pracovníci umisťování do ústavu doporučovali.
Marksová: Třetina chlapců z Chrastavy může jít domů, do ústavu nepatří
Marksová: Většina dětí neměla v Chrastavě co dělat (zdroj: ČT24)
„Naprostá většina dětí, které v Chrastavě jsou, nemá co ve výchovném ústavu dělat,“ prohlásila ministryně Marksová. „Ve spolupráci s ředitelkou a jednotlivými sociálními pracovnicemi se v tuto chvíli dohadujeme, kam chlapci půjdou. Už nyní víme, že určitě třetina může jít v nejbližších dnech rovnou domů.“
Ústav v Chrastavě se dostal do centra zájmu, když zde kontrola ministerstva školství coby zřizovatele v květnu odhalila porušování práv dětí. Režim se zde řídil podle přísného bodového systému, chovanci si kvůli prohřeškům nesměli říct o přidání v jídelně, systém jim bránil i v kontaktu s rodinami.
Ministerstvo školství proto ředitelku Markétu Sochorovou odvolalo a vedením zařízení dočasně pověřilo Soňu Cpinovou. Změna režimu v ústavu narazila na odpor místních lidí. Vystupoval proti ní také starosta Chrastavy Michael Canov.
Marksová: Nikdo nebezpečný v Chrastavě není
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) se minulý týden rozhodla vyhrocenou situaci vyřešit zrušením výchovného ústavu. Skončí k 1. září. V Chrastavě zůstane jen dětský domov se školou. Vyhrocení situace Valachová považuje za zbytečné, klade ho za vinu bývalé ředitelce Sochorové.
Údajné nebezpečí chovanců, kterého se Chrastavští obávali, bylo podle Valachové zveličené, a nyní to potvrzuje i Marksová. Pouze tři mladiství ze čtyřiatřiceti dětí měli nařízenou ochrannou výchovu, kterou soud může nařídit po spáchání trestného činu. „Jednalo se ale například o drobné krádeže. Nikdo nebezpečný v Chrastavě není,“ poznamenala.
Je naprosto nepřípustné, aby součástí trestu byl i zákaz styku s rodiči, telefonického nebo osobního. Místo toho, abychom se dětem snažili pomoci, nutíme je systémem do toho, aby byly agresivní a aby se jejich poruchy chování ještě zhoršily. Možná bych i já sama chtěla rozkopnout dveře.
Sociální pracovníci prý měli jít cestou ambulantní péče
Ostatním soud nařídil ústavní výchovu, k níž soud přistupuje v případě, že rodina nemůže výchovu zajistit. Marksová je ale přesvědčena o tom, že se tak stalo neoprávněně. „Od orgánů sociálněprávní ochrany bych očekávala, že budou s dětmi a jejich rodinami pracovat ambulantně,“ uvedla. „To, že se děti dostanou do ústavu, je krajní řešení, a pokud se tak stane, očekáváme krátkodobou a vysoce odbornou pomoc. V Chrastavě žádná odborná pomoc nebyla, nebyla tam žádná psycholožka ani etoped.“
Ministerstvo nyní zjišťuje, z jakých důvodů doporučili sociální pracovníci soudům, aby děti v Chrastavě skončily. Chce také nechat prověřit oprávněnost umístění dětí i v jiných zařízeních.
„Pokud tam značná část dětí a mladistvých nemá být, jsem ráda, že díky paní ministryni začne OSPOD konat,“ reagovala Valachová. Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je opatrovníkem dítěte v řízeních, jako je rozhodování o péči o děti.
Do Chrastavy se ministryně školství chystá taky. Tamní zařízení plánuje navštívit 21. června, kdy se chce zúčastnit i mimořádného jednání obecního zastupitelstva. Valachová v úterý jmenovala komisi pro výběrové řízení na nového ředitele. Uchazeči se mohou hlásit do 22. června.