V případě bezpečnostní hrozby bude mít ministerstvo vnitra právo nařídit dočasné kontroly na hranicích. Trvaly by nanejvýš pět dní a jejich prodloužení by musela posvětit vláda. Počítá s tím zákon o ochraně státních hranic, který schválil Senát. Normu dostane k podpisu prezident, stejně jako novelu zákona o registrech, již senátoři rovněž stvrdili. Postavili se naopak proti záměru ukládat obcím povinnost vypracovat plán na podporu sportu.
Vnitro bude moci na pět dní zavřít hranice, odsouhlasil Senát
Vnitro by podle nové normy mohlo nařídit hraniční kontroly, pokud by existovala vážná hrozba narušení pořádku nebo vnitřní bezpečnosti země. Kontroly by byly možné na vybraných místech nebo po celé délce hranice. Pokud mimořádná situace nenastane, bude o uzavření hranic podobně jako dosud rozhodovat vláda. Kabinet navíc bude mít možnost nařízení resortu o hraničních kontrolách zrušit.
Zákon zároveň stanoví, že vláda může určit rozsah, způsob nebo intenzitu kontrol. Mohou být namátkové či systematické, silniční nebo železniční, tak jak tomu bylo před zavedením schengenského systému. Vyhlášen může být také zákaz překročení zelené hranice a vláda by podle zákona mohla určit, kde se bude moci hranice překročit – minimálně na bývalých oficiálních hraničních přechodech.
Zákon dále upravuje podmínky pro získání statusu mezinárodního letiště či povinnosti kapitánů letadel a provozovatelů letišť. Tuzemská mezinárodní letiště, která ročně odbaví alespoň 5 tisíc lidí, budou muset zajistit, aby se cestující na vnitrozemských a vnějších linkách v prostoru pohybovali odděleně. Zároveň musí do září 2018 zřídit místnost pro cizince, jimž byl odepřen vstup do Česka. Letiště odbavující více než milion pasažérů ročně budou muset zbudovat přijímací středisko pro azylanty i policejní cely.
Přístup k registrům se zjednoduší
Již jen podpis prezidenta je zapotřebí také ke schválení novely zákona o základních registrech, kterou Senát rovněž odsouhlasil. Lidé tak zřejmě budou mít širší možnosti žádat o informace z registrů nejen na kontaktních místech veřejné správy a na ministerstvu vnitra, ale také na některých obecních a krajských úřadech. Zjednoduší se nahlašování změn úřadům.
Novela dá možnost využívání informací i jiným subjektům než veřejné správě, například poskytovatelům zdravotnických služeb, bank a pojišťoven. Do registru budou mít přístup záchranné služby, a to hlavně kvůli rodným číslům zachraňovaných.
V registru obyvatel budou podle předlohy taky údaje o cizincích, kteří v Česku dlouhodobě žijí. Údaje o lidech se budou v tomto registru uchovávat ještě 15 let od jejich smrti místo nynějších tří. Ministerstvo bude smět kontrolovat obecní úřady, jak údaje z registru využívají.
obrázek
Senát: Obecní plány rozvoje sportu jsou nesmysl
V Senátu se probírala i zamýšlená povinnost obcí povinně vypracovat plán rozvoje sportu na svém území. Ideu hájil ministr pro rovné příležitosti Jiří Dienstbier (ČSSD) s tím, že přispěje k efektivní a transparentní podpoře sportu. Rozvojový plán by podle něj mohl být součástí plánu rozvoje obce.
Senátoři za sociální demokracii i ODS návrh označili za nadbytečnou a formální administrativní povinnost a výmysl ministerských úředníků, kteří neznají situaci v malých obcích. Podle senátora Miloše Vystrčila (ODS) by se muselo vypracovat 6253 plánů, které by musely mít i obce s méně než 100 obyvateli, jež vůbec žádná vlastní sportoviště či tělovýchovné organizace nemají.
Věříme, že se tuto naprosto zbytečnou byrokratickou iniciativu ministerstva školství podaří zastavit. (…) Potom by se ozvala kultura a vzniklo by 6253 plánů rozvoje kultury, plánů o ochraně životního prostředí, plánů správného stravování. Další krok by mohl být, že by si plány vypracovávaly například i rodiny.
Novela by měla zajistit spravedlivější rozdělování státních dotací mezi sportovní organizace. Předpokládá mimo jiné vznik rejstříku sportovních organizací, sportovců a sportovních zařízení, který povede ministerstvo školství. Registrace v rejstříku bude podle novely povinná pro všechny sportovní organizace, jež budou žádat o státní podporu.
Kabinet chce mezi sportovce letos rozdělit částku 3,7 miliardy korun, příští rok by se měla částka navýšit na 6 miliard. Zákon dále stanoví, že podporu nesmí dostat osoba, která v minulých letech porušila pravidla boje proti dopingu nebo program prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží. Překážkou k poskytnutí dotace bude taky pravomocné odsouzení za nekalosti ve sportu nebo za dotační podvod.