Počet sociálně vyloučených lokalit narůstá a vláda řeší, co s tím. Ve hře je návrh povinné roční předškolní docházky. Podle ministra pro rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by se tak mohla srovnat šance dětí, jež přicházejí ze sociálně slabšího prostředí. Místopředsedkyně ODS Drahomíra Miklošová přitom upozornila na vysoké počty dětí zaevidovaných na úřadech práce, za něž rodiny pobírají dávky. Podle ní přetížené pracovnice frustruje, jaké obnosy si rodiny odnášejí, a raději mění místo.
Miklošová o frustraci pracovnic úřadu práce: Jedna rodina pobírá i 48 tisíc na dávkách
Nečasova vláda uvažovala o desetileté školní docházce s povinnými dvěma roky na střední škole, podle současného kabinetu je to návrh přežitý. „Vzdělání je důležitým předpokladem pro předcházení sociálního vyloučení. Zdůraznil bych ale spíše nutnost zvládnout základní vzdělání, protože tam je hlavní problém,“ konstatoval Dienstbier.
Řada dětí studium nedokončí, připomněl Dienstbier s tím, že by měla fungovat nějaká forma podpory, aby dokázaly středoškolské studium zvládnout a později obstát na pracovním trhu.
Podle Dienstbiera je důležité předškolní vzdělávání. V legislativním procesu je nyní návrh z pera Sobotkovy vlády, který má od dvou let garantovat místo ve školce a zavádí povinný jeden rok předškolního vzdělávání.
„Zejména děti, které přicházejí ze sociálně slabého prostředí, čelí problému, že v jejich životě neměly tolik podnětů, které by je připravily na zvládnutí základního vzdělání,“ podotkl ministr. Zákon vetoval prezident Miloš Zeman, sněmovna by ho musela přehlasovat.
obrázek
Dienstbier připomněl, že třeba Británie nebo Švýcarsko zahajují povinnou školní docházku o dva roky dříve, než je tomu v Česku. Starostka obce Obrnice Miklošová si ale nemyslí, že je povinný rok ve školce dobrý nápad. „V naší obci děti do školky mohou, mají kapacitu, ale nechodí tam. Využívají alternativní možnosti, jako je komunitní centrum nebo sociální aktivizační služba,“ podotkla místopředsedkyně ODS.
Podle Miklošové se musí zamezit tomu, aby děti, které nechodí do školy, byly zaevidované na úřadu práce a rodiny pobíraly dávky. Jako podmínka by mělo být stanoveno další vzdělávání. „Ta rodina musí být pod tlakem,“ zdůraznila politička s tím, že úřady práce jsou přetížené, a tak je pro ně těžké ověřovat situaci v rodinách – zda si peníze skutečně zaslouží.
Třeba na ústeckém úřadu práce je zaevidováno téměř 300 dětí ve věku od 15 do 19 let, uvedla Miklošová.
Málo peněz a jako bonus nadávky
Pracovníky úřadu práce mnohdy značné obnosy sociálních dávek frustrují. „Mám případ, kdy dvoučlenná rodina s jedním dítětem v pěstounské péči dostává 48 tisíc korun – to je skutečně údaj od úřadu práce. Taková pracovnice je pak frustrována, když vidí, že někdo, kdo je doma, nic nedělá, tak pobírá takové dávky, a ona za mnohem nižší příjem musí odvést práci a vyslechnout někdy takové nadávky, že je tam opravdu velká fluktuace,“ konstatovala starostka.
Základem je podle ní motivovat zaměstnance penězi a postarat se o rychlé zaučení nových zaměstnanců. Také podle Dienstbiera je třeba posilovat úřady práce. „Zdědili jsme je ve zdecimovaném stavu, ministerstvo práce už přišlo dvakrát s navýšením počtu zaměstnanců úřadu práce, zjevně to ale stále není dostačují. Byl to kompromis s ohledem na rozpočet,“ připomněl.
GALERIE
vyloučené
Problémem sociálně vyloučených lokalit jsou také vysoce zadlužení lidé, kteří využívají služeb lichvářských firem. Poslanci mají nyní na stole návrh zákona o spotřebitelském úvěru. Vypadla z něj ovšem sankce pro subjekty, jež budou nabízet tyto úvěry bez licence.
„Dohled má vykonávat centrální banka, která má dostatečnou odbornost pro to, aby tyto věci posuzovala,“ podotkl Dienstbier. Podle Miklošové jsou ve hře ještě desítky pozměňovacích návrhů, takže není jasné, jaká podoba bude nakonec odsouhlasena.