Za jak dlouho po vyhlášení ve sbírce by měl začít platit nový zákon o zadávání veřejných zakázek, aby se na něj jeho uživatelé stačili připravit? Vláda navrhla odklad na tři měsíce, Senát ve středu doporučil půl roku. Návrh zákona se tak nyní vrací do sněmovny, která o senátorském návrhu rozhodne.
Senát chce posunout účinnost nového zákona o veřejných zakázkách o půl roku
Nový zákon má zadavatelům mimo jiné umožnit vyloučení nespolehlivých uchazečů. Zadavatelé dostanou také více kritérií k hodnocení kvality nabídek a nebudou muset vybírat jen podle nejnižší ceny.
Předkladatel zákona, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zařadilo mezi klíčové změny možnost požadovat prokázání kvalifikačních předpokladů i po subdodavatelích, kteří se budou na zakázce podílet, a možnost platit přímo jim.
Zadavatelé budou moci ze soutěže o zakázku vyloučit účastníky, kteří se v uplynulých třech letech dopustili závažných pochybení při plnění jiné veřejné zakázky.
Vítězné firmy také budou muset odkrýt své skutečné vlastníky, platit to bude ale jen pro české firmy. Zákon také zavádí poplatek 10 tisíc korun za podání podnětu k antimonopolnímu úřadu. Má to omezit zneužívání tohoto instrumentu.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) uvedla, že ministerstvo k tomuto návrhu vzešlému ze sněmovny zaujalo neutrální postoj, ale že nesouhlasí s výší částky.
Proč šest měsíců?
Místopředseda senátorského klubu Radko Martínek (ČSSD) zdůvodnil návrh posunout účinnost o šest měsíců snahou, aby zadavatelé mohli dokončit řízení podle starého zákona. A to v těch případech, kde jsou již tak daleko, že by případný přechod na nový zákon znamenal další zdržení, eventuálně další finanční náklady.
Zároveň by měli zadavatelé získat čas na řádné seznámení s návrhem. Martínek zákon považuje za zcela zásadní změnu stávající praxe.
Postih ze strany Bruselu?
Ministryně zaujala k senátorskému návrhu neutrální postoj, upozornila ale, že jakékoli posunutí účinnosti může znamenat postih ze strany Evropské komise (EK). Zákonem by se měly dostat do českého práva tři evropské směrnice, a to již k 18. dubnu.
Česká strana se podle ministryně hodlá případnému postihu EK bránit argumentem, že zákon už bude schválený, ale ještě nebude účinný. Ministryně ale nevyloučila, že Evropská komise může Česku zastavit platby.
Martínek si nemyslí, že něco takového nastane. Rozhodující většina členských zemí podle něho nemá tento předpis Evropské komise zatím převedený do své legislativy. „Nejsme zdaleka jediní. Existují dokonce země, které deklarovaly, že to ani do konce roku nestihnou“ řekl.