Až 2500 korun měsíčně by mohl stát poskytovat za neplatiče alimentů jako zálohové výživné. Dostaly by ho rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Po dlužnících by vyplacenou dávku pak vymáhal úřad práce. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) se chystá návrh obrysů zákona brzy předat vládě, už loni s podobným záměrem ale v koalici neuspěla.
Rodiny, jimž neplatiči dluží alimenty, by od státu dostávaly až dva a půl tisíce
Události ČT: Marksová chystá zákon o zálohovaném výživném (zdroj: ČT24)
- V České republice je 570 836 tisíc neúplných rodin.
- V roce 2013 určily soudy výživné ve 45 722 případech. Zhruba polovinu z nich nikdo neplatí.
- Z trestného činu zanedbání povinné výživy bylo rovněž v roce 2013 obžalováno 12 554 lidí. Odsouzeno jich bylo 10 974.
- Ministerstvo sociálních věcí má za to, že by se náklady na výplatu zálohovaného výživného mohly vyšplhat maximálně na 700 milionů korun ročně. To i v případě, že by od rodičů - dlužníků neinkasoval žádné peníze zpět.
- Podle MPSV funguje podobná úprava i v jiných evropských zemích - třeba v Německu, Rakousku, Polsku nebo na Slovensku. Tam ale po dlužníkovi částku vymáhá sám rodič přes exekutory. Pokud získá něco zpátky, vrátí státu částku, kterou od něj dostal.
Marksová kritizovala ministerstvo spravedlnosti, které podle ní ke zlepšení situace nic nepodniklo. „Neúplných rodin je kolem půl milionu, ve 46 000 případů ročně rozhodují soudy o placení výživného, polovina lidí neplatí. Každoročně je odsouzeno kolem 10 000 lidí za to, že neplatí. I kdyby v každé rodině bylo jen jedno dítě, dostaneme poměrně velké číslo,“ uvedla ministryně.
K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Podle Marksové se ministerstvo spravedlnosti řešení situace samoživitelek po nástupu vlády ujmout nechtělo, její resort se tedy „úkolu ujal“.
Rodiny, jimž neplatiči dluží alimenty, by od státu dostávaly až dva a půl tisíce (zdroj: ČT24)
S prvním návrhem takzvaného věcného záměru zákona přišel koncem roku 2014. Loni ho koalice odmítla. „ANO nechtělo novou sociální dávku. Říkalo, že se mají najít jiné způsoby. Ty leží na ministerstvu spravedlnosti. To během roku neudělalo vůbec nic, co by v této zemi pomohlo zlepšit situaci samoživitelek a samoživitelů,“ kritizovala resort spravedlnosti Marksová. Justici má na starosti koaliční hnutí ANO.
Adamová: Zálohové výživné by nemělo být součástí systému
S celou myšlenkou zálohového výživného nesouhlasí opoziční TOP 09. „Zálohované výživné by vůbec nemělo být součástí našeho sociálního systému,“ řekla členka výboru pro sociální politiku Markéta Adamová (TOP 09) s tím, že lze využít jiné sociální dávky. „Myslím si, že je to signál vůči lidem, kteří neplní své povinnosti, že za ně někdo ty jejich povinnosti splní,“ dodala.
GALERIE
Neplatiči alimentů
Podle Marksové se nynější návrh od toho předešlého příliš neliší. Na zálohové výživné od státu by dosáhli rodiče s příjmem do 2,7násobku životního minima, jimž bývalý partner či partnerka alimenty neplatí. Dávka by činila maximálně 2500 korun měsíčně. Nezapočítávala by se do příjmu pro rozhodování o další pomoci od státu.
Po dlužnících by vyplacenou podporu pak vymáhaly úřady práce. Pokud by nic nezískaly zpět, stát by podle odhadů zaplatil ročně asi 700 milionů korun.
- MPSV připravuje pro rodiče ještě jednu novinku - pokud se po narození dítěte budou chtít vrátit co nejdříve do práce, měli by mít možnost vyčerpat rodičovský příspěvek ve výši 220 tisíc korun během jednoho roku. V současnosti je nejkratší možné období dva roky, nejdelší pak čtyři.