Česká republika i další země Evropské unie se začínají řídit letním časem. Platit začne v neděli ve 2:00 SEČ, kdy „zmizí“ hodina, bude tedy 3:00 SELČ. Změnu pocítí zejména lidé, kteří budou ráno vstávat například na víkendovou směnu do práce nebo pojedou vlakem na výlet. Ti, kdo budou cestovat nočním vlakem, musí počítat s tím, že přijedou až o hodinu opožděni oproti jízdnímu řádu.
Pravidlo konce března: Přichází letní čas i čas na jeho kritiku
Letní čas, resp. pravidelné posuny na konci října a března mají sice mnoho kritiků, ale jejich snaha o zrušení změn zatím výsledek nepřinesla. Čas se tedy v neděli ve dvě v noci posune o hodinu vpřed. Počítat s tím musí zejména lidé, kteří potřebují v neděli ráno něco stihnout.
Argumentem pro zavedení letního času, který zazníval již v meziválečném období, především ale v době ropné krize v 70. letech, byla úspora elektřiny, neboť je večer o ušetřenou hodinu déle vidět. Že by po změně času na středoevropský letní významné úspory skutečně nastaly, sice zpochybňují i energetici (podle nich se rozdíl ve spotřebě po roce 1989 srovnal a možné úspory zmizely), navíc je ale efekt ušetřené hodiny na různých místech různě výrazný.
UDÁLOSTI: Neděle bude o hodinu kratší (zdroj: ČT24)
Místo posouvání času stěhování na sever a na jih
Že jsou na světě časová pásma, která zaručují, že v každé zemi znamená konkrétní časový údaj zhruba totéž v rámci denní doby, je všeobecně známo. Současně jsou ale pásma dostatečně velká na to, aby pro Francouze nebo Němce znamenal termín „letní večer“ něco jiného než třeba pro Slováky. A přestože Česko nepatří k největším státům světa, rozdíly jsou dobře patrné i na jeho území.
Jestliže například v Praze zapadlo podle údajů ČHMÚ minulou středu slunce v 17:23 a soumrak skončil v 17:53, v Ostravě v té době měli tmu již čtvrt hodiny. Naopak Chebští měli oproti Pražanům ještě dalších osm minut. Zatímco ale v případě osy Ostrava–Praha–Cheb je den zhruba stejně dlouhý, protože oč později slunce zapadne, o to později vyjde, při srovnání měst na severu a jihu ČR je patrná i různá délka dne. Ve Šluknově ve středu vyšlo slunce o minutu dříve než v Lipně nad Vltavou a naopak zapadlo o minutu později. V létě bude rozdíl mnohem výraznější, ve Šluknově uplyne 23. června od východu slunce o 25 minut delší doba než v Lipně. V době kolem zimního slunovratu je situace opačná a den je delší na jihu.
Rozpadlá bouřková mračna v Chorušicích na Mělnicku
S nadsázkou by tedy zrušení letního času bylo na Šluknovsku přínosnější než na Šumavě. Způsobilo by to ale ještě větší zmatek než jednotný celoevropský přechod na letní čas. Ten bezprostředně postihne cestující v nočních vlacích a také v nočních spojích městské hromadné dopravy.
Zpoždění budou mít vlaky všech dopravců
Na železnici se letos změna týká vlaků již tří českých dopravců. U spojů, na jejichž provozu se podílí ČD, musí se zpožděním počítat cestující ve čtrnácti případech, pojedou-li na (resp. ze) Slovensko, do Polska, Maďarska, Rakouska, Německa, Švýcarska a do Ruska, pozdě může přijet i vlak, který přes Moravu v neděli projíždí na cestě z Francie do Ruska. Kvůli čekání na přímé vozy bude mít zpoždění i ranní nedělní vlak Eurocity z Berlína do Prahy.
Loni začali přes noc na Slovensko jezdit kromě ČD i jejich konkurenti. Zatímco Regiojet si v Rakousku pořídil starší lehátkové vagony, Leo Express nabízí pouze místa k sezení.
U soukromých dopravců RegioJet a Leo Express musí připravit opatření pouze pro spoje mezi Prahou a Košicemi. RegioJet bude mít v době časového posunu na cestě dva spoje. U Leo Expressu by sice změna měla bezprostředně ovlivnit také jenom dva vlaky, cestující ale musí počítat s tím, že v Košicích má od příjezdu nočního vlaku z Prahy do odjezdu ranního spoje do Prahy uplynout pouze tři čtvrtě hodiny. Je proto možné, že menší zpoždění bude mít i navazující spoj.
- EC 171 Carl Maria von Weber (Berlín–Praha s přímými vozy z Kolína nad Rýnem): zpožděn v celé trase kvůli čekání na přímé vozy (asi o 30 min).
- EN 403 Silesia (Ostrava–Krakov s přímými vozy z Prahy a Vídně): zpožděna v celé trase.
- EN 405 Vltava (Praha–Moskva): zpožděna z Varšavy.
- EN 406 Chopin (Vídeň–Varšava): zpožděn z Ostravy.
- EN 407 Chopin (Varšava–Vídeň): zpožděn z Ostravy do Břeclavi, dále díky zrušení prostoje bez zpoždění.
- R 408 (Nice–Moskva): zpožděn z Milána.
- EN 442 Bohemia (Humenné–Praha s přímými vozy z Krakova): zpožděna z Čadce.
- EN 443 Bohemia (Praha–Humenné): zpožděna z Ostravy.
- EN 444 Slovakia (Košice–Praha): zpožděna z Ostravy.
- EN 445 Slovakia (Praha–Košice): zpožděna z Ostravy.
- EN/CNL 458 Kopernikus (Praha–Curych/Kolín nad Rýnem): zpožděn z Fuldy (curyšská větev), resp. Hannoveru (kolínská větev).
- CNL/EN 459 Kopernikus (Curych–Praha): zpožděn z Lipska.
- EN 476 Metropol (Budapešť–Berlín): zpoždění z Pardubic.
- EN 477 Metropol (Berlín–Budapešť): zpoždění z Brna.
- RJ 1020 RegioJet (Košice–Praha): zpoždění z Havířova.
- RJ 1021 RegioJet (Praha–Košice): zpoždění z Třince.
- LE 1352 Leo Express (Košice–Praha): zpoždění z Ružomberku.
- LE 1367 Leo Express (Praha–Košice): zpoždění z Popradu.
Cestující by přitom neměli zapomenout, že změna času letos připadla doprostřed prodlouženého velikonočního víkendu. V neděli proto budou platit některá omezení oproti běžným nedělím. Nepojede tolik posilových vozů nebo některé nedělní posilové vlaky. Například nebude možné svézt se nedávno zavedeným nedělním vlakem z Trenčína do Prahy, který o Velikonocích pojede až v pondělí.
Noční MHD vynechá spoje
Ve většině systémů městské hromadné dopravy, kde je i noční provoz, jezdí spoje v pravidelných intervalech po 20 až 60 minutách. Změna času tak bude pouze znamenat, že jeden až tři spoje na příslušných linkách nepojedou. Dopravní podniky tím ušetří výkony na říjen, kdy naopak pojedou spoje navíc.
Z pravidla je ale řada výjimek. V pražské MHD a noční příměstské dopravě pojedou podle zvláštních jízdních řádů autobusy linek 513, 601, 602, 603, 605, 606, 608 a 610. S hodinovým zpožděním potom pojedou spoje linek 604, 607 a 609, které odjíždějí po druhé hodině.
Také v Brně a okolí pojedou některé noční příměstské spoje o hodinu zpožděné v celé trase nebo její části. Týká se to autobusů linek 302, 304, 403, 404, 405, 501 a 505.
Noční autobusy pražské MHD
Ztracená hodina nebo týden?
Posun času dvakrát za rok je sice na první pohled záležitost jedné „ztracené“ a na podzim znovu získané hodiny, kritici systému fungujícího nepřetržitě již více než 30 let však tvrdí, že aklimatizace je mnohem náročnější. „Především typické sovy jsou z dřívějšího vstávání rozhozené a trvá jim týden až dva, než se jejich biorytmy srovnají,“ upozornila mediální zástupkyně iniciativy For Only One Time Kateřina Procházková.
Řada psychiatrů tvrdí, že naprosté většině lidí nevadí. Také podle přednosty Kliniky pracovního a cestovního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Evžena Hrnčíře existují závažnější hrozby v čele s cestováním napříč časovými pásmy. Naproti tomu Martha Merrow z mnichovského neurovědního střediska se loni zmínila o konfliktu s biologickými hodinami.
Iniciativa, za kterou stojí senátor Petr Šilar, usiluje o celoevropské zrušení časových posunů.
Po Velikonocích chce předat parlamentu petici, pro kterou sbírá podpisy do soboty, kdy prozatím končí středoevropský čas. V minulosti se Šilar spolu s europoslancem Pavlem Svobodou obrátil i na Evropskou komisi.
O letním čase (v angličtině se používá termín, který v překladu znamená „čas s úsporou denního světla“) uspořádali v německém Feuchtwangeru výstavu. Připomíná sto let od jeho zavedení v regionu.
Střídání středoevropského a středoevropského letního času probíhá v (bývalém) Československu a nástupnických zemích nepřetržitě od roku 1979. Poprvé ale byl letní čas v českých zemích zaveden již v roce 1915, poté znovu fungoval mezi lety 1940 a 1949. Od roku 1996 funguje současný model se změnami vždy poslední víkend v březnu a říjnu, který vychází ze směrnice EU.
V posledních pěti letech od změn času postupně ustoupilo Rusko. Nejprve v roce 2011 zůstalo na podzim u letního času. To však vzbudilo kritiku lidí, kterým vadilo, že se v zimě velmi pozdě rozednívá. Od roku 2015 se proto Rusko naopak celoročně řídí pouze standardním („zimním“) časem.