Starostové některých severočeských měst požadují, aby pronajímatelé bytů v ubytovnách pro sociálně slabé museli na vyžádání prokázat, že dům je v dobrém stavu. Mnohdy vysoké nájemné za lidi v nouzi platí stát, přesto některé ubytovny připomínají spíš ruiny a úřady se o stav ubytoven nezajímají. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo legislativní změny, které mimo jiné sníží výši příspěvku na bydlení. Měly by také lidem v nouzi pomoci při hledání standardního bydlení.
Ubytovny pro chudé: Starostové tlačí na přísnější kontrolu, změní se i systém dávek
V jedné z děčínských ubytoven trčí ze zdi elektrické dráty, plesniví zdi a v koupelně chybí kohoutky. Majitel požaduje za nájem jednoho bytu 10 tisíc korun. „Všichni ti lidé jsou na dávkách a stát tam peníze prostě dává, protože tady není nikdo kompetentní, kdo by to zkontroloval,“ stěžuje si tamní primátorka Marie Blažková (ANO).
Dům v neutěšeném stavu funguje jako ubytovna také v Tanvaldu, podle starosty Vladimíra Vyhnálka to tam připomíná život v žumpě. Obyvatelé přitom platí vyšší nájemné, než si účtuje radnice v opravených bytech. Dávky se řídí cenou obvyklou bez ohledu na stav bytu. V Ústí nad Labem byl zase dům se sociálně slabými v tak špatném stavu, že se podle statika mohl zřítit.
Připravované změny mají posunout sociální bydlení
To je jen několik případů, které dokládají, že za pět let, kdy se hovoří o nutnosti změnit systém dávek na sociální bydlení, se toho moc neudálo. Náklady státu na příspěvky na sociální bydlení v posledních třech letech rostly meziročně v řádu miliard. Vláda už ale změny chystá.
Legislativní rada začátkem března doporučila vládě schválit novelu zákona o hmotné nouzi, která chystá snížení doplatku na bydlení obyvatelům ubytoven. V současnosti se doplatek vypočítává z nanejvýš devadesáti procent státem stanovených nákladů na bydlení. Nově by to mělo být maximálně 80 procent.
Události ČT: Dávky by neměly jít do zchátralých ubytoven, stěžují si starostové (zdroj: ČT24)
Dávku by navíc obyvatelé ubytoven mohli dostat tehdy, pokud by v obci či městě nemohli sehnat běžné bydlení a splnili by i další podmínky. Cílem je, aby si lidé v hmotné nouzi spíš hledali běžné bydlení, než aby celý příspěvek odevzdali majiteli ubytoven za přežívání v neutěšených podmínkách.
Na ubytovnách by měli lidé dávku dostávat, pokud bude jejich případ „hodný zvláštního zřetele“. K obci či městu by měli mít vazbu. Budou v něm třeba pracovat, mít rodinu či děti ve škole. Doplatek do ubytovny by jim úřad měl přidělit, pokud nebudou moci v místě sehnat běžné bydlení. Úředníci by měli s nájemníkem z ubytovny vypracovat „motivační plán“. Obsahovat má opatření a harmonogram k nalezení bytu. Pokud příjemce dávek nebude úkoly plnit, mohl by o peníze od státu přijít.
Ministerstvo chystá i zákon o sociálním bydlení
Vedle změny zákona o hmotné nouzi se připravuje také zákon o sociálním bydlení, který by mohl začít platit od ledna 2017. Lidé v tísni by podle své situace měli mít možnost získat krizové bydlení, sociální byt či dostupný byt. Jejich poskytování bude v gesci obcí.
Krizové bydlení by byla sociální služba pro lidi bez přístřeší či v ohrožení zdraví a života. Sociální byt představuje jednodušší bydlení, a to hlavně pro rodiny a lidi bez domova. Dostupný byt je potom běžné bydlení, má být hlavně pro seniory, postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí či mladé po odchodu z dětských domovů. Pomoc by mohli dostat lidé či rodiny, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40 procent příjmu. Požádali by o ni obec a věnovali by se jim sociální pracovníci.