Činnost Vodní záchranné služby v minulých letech ohrožoval nedostatek peněz na provoz i dosluhující vybavení. Změnu k lepšímu slibují nová pravidla financování, na nichž se dohodlo ministerstvo vnitra s hasiči a Asociací krajů. Výsledkem by měla být nejen lepší výbava, ale i nové základny vodních záchranářů.
Po nebezpečném skoku po hlavě do vody následuje náraz, na hladinu vyplouvá bezvládné tělo. Rozhoduje čas. Taková je jedna z modelových situací, na niž se připravují vodní záchranáři.
V současnosti pomáhají na patnácti stanovištích dvanácti vodních ploch v republice, ročně mají asi 800 zásahů. Kromě lékařské služby spolupracují s hasiči a policií, a to nejen v létě. Ne všude, kde k úrazům ve vodě dochází, jsou však specialisté k dispozici.
„Orlík je specifický svým prostředím, krásným, ale nepřístupným terénem, kde se pohybují rekreanti po souši a využívají skaliska i k nebezpečným skokům do vody,“ říká instruktor Vodní záchranné služby Jan Sedláček. Díky dotacím by právě na Orlíku měla nová základna vzniknout, další pak u Vranovské nádrže či v Mostě.
Peníze od státu by měly zlepšit také vybavení vodních záchranářů. „Celková výše dotací nepřesáhne částku 20 milionů korun ročně a veškeré náklady bude hradit ministerstvo vnitra. Jde o nezbytný krok směřující k udržitelnému financování Vodní záchranné služby,“ uvedlo vnitro.
„Těch 15 plus 5 milionů je záchrana, která přichází za pět minut dvanáct. Jinak bychom museli začít vodní plochy opouštět,“ konstatuje prezident Vodní záchranné služby David Smejkal.
Důležitou součástí práce záchranářů je také prevence. I přes ni v Česku ročně utone okolo dvou set lidí. Před sezonou proto vodní záchranáři chystají kampaň, která má děti i dospělé varovat před zbytečným hazardem.
