Ústavní soud obdržel návrh na zrušení plánované inkluze, která je zakotvená v novele školského zákona. Za rodiče devíti žáků a pedagoga brněnského ústavu sociální péče na Kociánce, jenž se postiženým věnuje, ho podal advokát Richard Novák. Od 1. září 2016 by podle ní měli být do běžných tříd základních škol postupně začleňovány děti s lehkým mentálním postižením.
Ústavní soud dostal návrh na zrušení inkluze. Podali ho rodiče a pedagog
„My tvrdíme, že zavedení inkluze, tedy sloučení dětí bez jakýchkoli zdravotních omezení do tříd s dětmi s lehkým mentálním postižením, mezi nimiž jsou často autističtí školáci, bude velký problém a spíše těmto postiženým uškodí, než pomůže,“ argumentuje Novák.
Naopak ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) inkluzi hájí. Nedávno se sešla i s rodiči postižených dětí na Kociánce a snažila se je přesvědčit, že plánované změny budou postupné a rodiče budou moci v rámci nich sami rozhodnout, zda dají dítě do klasické třídy.
Novák ale zdůraznil, že v ČR není inkluze řádně otestována a neví se, zda skutečně bude pro handicapované výhodou. Rodiče navrhující zrušení inkluze se domnívají, že dětem s postižením nepomohou srovnat rozdíly mezi nimi a ostatními školáky ani asistenti.
Vize, aby se děti sbližovaly, měly se rády, respektovaly i ostatní děti s jakýmikoli handicapy je v pořádku. Nicméně rodiče se obávají, že u dětí s lehkým mentálním postižením povede k opačnému efektu, tedy spíše k jejich vyčlenění z kolektivu ostatních dětí.
Předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková soudí, že za obavou rodičů stojí řada mediálních omylů, které se v souvislosti s inkluzí objevily v poslední době. Podle ní tkví podstata zákonné změny v tom, že běžné školy nyní dostanou prostředky pro zavádění podpůrných opatření, která potřebují žáci se speciálními potřebami.
Laurenčíková: Zákon žádnou revoluci nepřináší, jen dává školám prostředky (zdroj: ČT24)
„Tato novela nezavádí žádnou revoluční změnu v tom, že by handicapované děti měly být nějak násilně přemísťovány ze speciálních škol do běžných,“ uvedla. Klára Laurenčíková tvrdí, že pro zavádění inkluze jednoznačně hovoří výsledky dalších států.
„Máme celou řadu dat a mezinárodních srovnávacích studií, které jasně prokazují, že nejlepší výsledky mají země, které se vydaly cestou společného inkluzivního vzdělávání. Z toho jasně plyne, že inkluze rovná se kvalita (…),“ prohlásila s tím, že i mezinárodní organizace Českou republiku dlouhodobě vyzývají k přezkoumání otevřenosti našeho školského systému.
Novák: Jsou porušena práva dětí na vzdělání (zdroj: ČT24)
V ČR žije asi 13 tisíc dětí s lehkým mentálním postižením. Mnozí z nich jsou dyslektici a dysgrafici, což může zpomalovat jejich výuku. I přes tyto obtíže 3300 dětí je již nyní začleněno do tříd na základních školách.
Většina ostatních školáků s lehkou mentální poruchou navštěvuje některou ze 14 základních škol praktických v ČR. V nich jim učitelé pomáhají, aby výuku zvládli i se svým omezením.
Cílem inkluze je začlenit do kolektivů na klasických základních školách děti s lehkým mentálním postižením, mimořádně nadané děti i školáky s dalšími omezeními. Výuka má být přizpůsoben jejich potřebám. Se zvládnutím různých potíží, odlišností či zdravotních omezení by měli pomoci asistenti, ale také nové školní pomůcky.
Se zavedením inkluze na školách v ČR se po deseti letech diskusí počítalo od letošního září. Plán vyvolal bouřlivé debaty a u některých rodičů také obavy z toho, jak jejich potomci tento přechod zvládnou. Proto se nakonec ministerstvo školství rozhodlo, že inkluze bude zavedena postupně a vyčlenilo si na vytvoření těchto změn dva školní roky, tedy období od září 2016 do září 2018.