Žáci o učiliště nestojí, kraje se je snaží přilákat dotacemi

Vrcholí boj středních škol a učilišť o žáky devátých tříd. Ti už mají jen měsíc na rozhodnutí, kterému oboru by se chtěli dál věnovat. Nejmenší zájem mají o učení, nejvíc žáků chce jít studovat na gymnázia. Kraje proto studium na učilištích dotují desítkami milionů korun ročně.

V západních Čechách se technické obory snaží dotovat kraj z fondu, do kterého přispívají místní firmy. Jenže podle plzeňského hejtmanství přispívají málo a fond nefunguje, jak by měl. „Představovali bychom si možná větší příspěvek od firem,“ řekl člen Rady Plzeňského kraje pro oblast kultury a neziskových organizací Jaroslav Šobr (ČSSD). Do fondu dává kraj ročně milion korun. Z něj pak financuje pomůcky hlavně žákům prvních ročníků. Samy školy se snaží nabídku zavedených oborů rozšířit o nová zaměření s vyhlídkou co nejlepšího uplatnění na trhu práce.

Do konce roku bude existovat státní rámec, na co se soustředit, protože jednotlivé kraje jsou různě aktivní. „Musíme ale mít představu, abychom všechny obory měli rovnoměrně rozvrstveny po celém území České republiky. Je oprávněnou kritikou krajů, že chybí státní rámec, který by jim pomohl naplňovat jejich regionální vize,“ řekla ministryně školství Kateřina Valachová.

Asi čtvrtina brzkých absolventů odborných škol chce změnit obor

Budoucí absolventi středních odborných škol i učilišť jsou s kvalitou vzdělání spokojeni. Asi 28 procent učňů a 23 procent maturantů chce ale při další pracovní nebo studijní dráze zamířit do jiného oboru, ukázala analýza Národního ústavu pro vzdělávání, která vycházela z odpovědí asi 2900 žáků posledních ročníků těchto škol těsně před ukončením studia.

7 minut
Žáci o učiliště nestojí, kraje se je snaží přilákat dotacemi
Zdroj: ČT24

Budoucí maturanti v sedmdesáti procentech případů plánují pokračovat v dalším vzdělávání. Naopak více než polovina učňů chce okamžitě po složení závěrečných zkoušek nastoupit jako zaměstnanec do práce. Více než dvě pětiny ale při dalších plánech, kde mohli respondenti uvést více možností, uvažovaly také o denním nástavbovém studiu.

Řada absolventů se chce v zaměstnání věnovat něčemu jinému, než se učí ve škole. Mezi učni 41,9 procenta lidí uvedlo, že chce zůstat přímo v oboru, dalších asi 30 procent plánovalo věnovat se oboru příbuznému. U maturantů chtělo asi čtyřicet procent pracovat v příbuzném a 37,5 přesně ve studovaném oboru. Maturanti, kteří plánovali změnit zaměření, chtěli zpravidla získat vzdělání v jiném oboru.

Hlavním důvodem pro změnu zaměření byla ztráta zájmu o původní obor. Učni také často uváděli nízké platy a špatné pracovní podmínky v původně zvolené profesní oblasti. U maturantů téměř polovina z těch, kteří chtěli obor změnit, uvedla, že ve studovaném oboru vlastně nikdy pracovat nechtěla.

Při výběru odborných škol hraje největší roli zájem o obor a snadné uplatnění na trhu práce. Na konci střední školy nebo učiliště ale jen 61,6 procenta maturantů a 53,7 procenta budoucích absolventů učňovských oborů uvádí, že by si znovu vybralo stejný obor.

V obou skupinách výrazně převažují budoucí absolventi, kteří hodnotí pozitivně úroveň školní přípravy. Mezi učni ji za velmi špatnou považuje 5,3 procenta lidí, u maturantů to byla 2,2 procenta respondentů. Nejlépe jsou posuzovány všeobecné a odborné teoretické znalosti. O něco hůře pak znalosti cizího jazyka nebo prezentační a komunikační dovednosti.

Z hlediska budoucího uplatnění jsou obě skupiny poměrně optimistické, přibližně dvě třetiny se domnívají, že získají zaměstnání velmi snadno nebo spíše snadno. Když měli absolventi zhodnotit, jaké kompetence jim dala škola pro uplatnění v praxi, chyběly jim nejčastěji praktické dovednosti a lepší znalost cizího jazyka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 4 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 4 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 5 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...