Poslanci schválili posílení českého příspěvku pro případné operace Sil rychlé reakce NATO. Namísto 452 vojáků jich česká armáda od příštího roku bude moci nasadit až 816. Senátoři již posílení sil rychlé reakce schválili dříve.
Česká armáda poskytne rychlé reakci NATO dalších 360 vojáků
Vyčlenění dalších 364 vojáků pro Síly rychlé reakce NATO navrhla vláda. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) potřebu posílení zdůvodnil změnou konceptu sil rychlé reakce. Dodal, že navzdory opticky výraznému nárůstu, ve srovnání s letošním rokem tomu tak není.
„I když se jedná o významné navýšení našeho příspěvku, ve srovnání s letošním rokem, kdy vyčleňujeme celkem 1500 osob, to není nijak dramatické,“ řekl.
V reorganizovaných silách rychlé reakce bude působit stovka českých vojáků v rámci sil velmi vysoké pohotovosti. Spolu s nimi bude připraven roj transportních vrtulníků pro podporu speciálních operací do 120 osob. Na vzniku tohoto uskupení se státy NATO dohodly loni na velšském summitu. Reagovaly tak na události na Ukrajině. Síly velmi vysoké pohotovosti mají být připraveny k nasazení do dvou dnů.
Kromě nich ale síly rychlé reakce mají i další složky, do kterých se rovněž může zapojit česká armáda. V silách druhého sledu bude moci působit až 460 českých vojáků a v záložních silách až 136 lidí.
Proti návrhu na posílení sil rychlé reakce se ve sněmovně postavili pouze komunisté, vládu kvůli němu ale kritizovaly i pravicové opoziční strany. Podle jejich poslanců předložila vláda návrh velmi pozdě.