Vláda schválila novelu zákona o ovzduší. Ta umožní úřadům kontrolovat, čím lidé v domech topí, i ukládat pokuty. Kvůli možnému zásahu do práva na soukromí a pochybnostem o účinnosti má novela řadu kritiků. Nadlimitnímu působení znečištěného ovzduší bylo vystaveno 54,2 procenta obyvatel.
Vláda schválila zákon o ovzduší umožňující kontroly, čím lidé topí
Novela, kterou ještě musí schválit sněmovna a Senát a podepdsat prezident, upravuje například také pravidla pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací a umožní, aby byly v nízkoemisních zónách – dosud v České republice žádné nejsou – uznávány německé emisní plakety. Podle ekologů je ale nedostatečná a znečištění snížit nepomůže.
Klíčová změna je možnost přímé kontroly lokálních kotlů přímo v domácnostech za jasně stanovených podmínek.
Ministerstvo v předkládací zprávě uvádí, že Česko má problém s velkým množstvím zastaralých spalovacích zařízení, která umožňují spalování odpadu. Novela proto umožňuje, aby úředníci, pokud vzejde v jednom roce opakovaně podezření na porušení zákona, mohli v domech zkontrolovat kotle. Nejdřív majitel dostane písemné upozornění, podruhé už na kotel přijde kontrola.
Ten, kdo ji domů nepustí, může dostat pokutu až 50 000 korun. Brabec nepočítá s tím, že by úředníci kontrolovali kotle navzdory vůli majitelů. „Pokud nebude (úředník) vpuštěn, tak se tam rozhodně nebude vlamovat,“ ujistil dnes. Možnost kontrol v domácnostech vzbuzuje u některých politických stran odpor. „Sobotka a Babiš nedají pokoj a prolamují jednu hranici za druhou. Po bankovním tajemství je to nedotknutelnost obydlí. Socialismus je zpět,“ napsal na Twitteru šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Nově budou moct sousedé, pokud se jim bude zdát kouř z komína podezřelý, poslat na úřad důkaz – fotografii nebo video s více než třicetiminutovým kontinuálním záznamem.
Máme ústavní právo na domovní svobodu, ale máme také ústavní právo na zdraví. A jedno ústavní právo nemůže omezovat právo druhé.
Kontroly mají platit od ledna 2017. „Legislativní rada vlády potvrdila náš názor, že nedotknutelnost obydlí není neomezitelná. V případě, že ohrožujete zdraví člověka, což pálením odpadů bezpochyby děláte, pak má právě ústavní právo na ochranu zdraví stejnou váhu a přímo ústava umožňuje prolomení nedotknutelnosti obydlí s cílem zdraví lidí zajistit,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). V okolních státech jsou podle něj kontroly přímo v domácnostech běžné.
S kontrolami přitom nesouhlasil například místopředseda vlády pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), protože podle něj jde o nepřípustný zásah do práva na soukromí. „Já jsem tam uplatňoval výhradu, že je to zásah do domovních svobod. Byli jsme ujištěni legislativní radou vlády i ministerstvem, že to nepřesahuje ústavní principy, kdy do vašeho domu nebo bytu může vstoupit policie nebo nějaký státní orgán jenom po rozhodnutí soudu,“ poznamenal Bělobrádek.
GALERIE
Vláda a znečišťování ovzduší
Asociace ekologických organizací Zelený kruh navíc upozorňuje, že v zákonu chybějí nástroje zaměřující se na hlavní zdroje znečištění – topení uhlím, automobilovou dopravu a uhelné elektrárny a počítá jen se zavedením kontrol domácností. Obce by tak podle ekologů měly, stejně jako v Polsku, dostat možnost zakázat na svém území spalování hnědého uhlí domácnostmi. Třeba tam, kde jsou lázně.
- největší koncentrace prachových částic PM10: Věřňovice (nedaleko Bohumína), kde loni přístroje zaznamenaly nadlimitní množství prachu po třetinu roku
- nejvyšší koncentrace oxidů dusíku: Legerova ulice v Praze, která je jednou z nejvytíženějších pražských komunikací
- nejvíce kadmia: Jablonecko, kde může jít o důsledek tavicích postupů a užívání barviv ve sklářském průmyslu, konkrétní zdroj ale není znám
Ekologové dále požadovali po vládě, aby se zvýšily poplatky průmyslovým podnikům a uhelným elektrárnám za využívání fosilních paliv. Výnosy by stát investoval do zlepšení životního prostředí v postižených regionech. „U domácích topenišť se kontrola týká jen ilegálního spalování odpadu, ale neumožňuje omezit spalování hnědého uhlí, které je klíčovým zdrojem znečištění zejména v podhorských oblastech a malých obcích,“ argumentoval expert Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.
Znečištěný vzduch dýchá až půlka Čechů
Ovzduší v České republice nadále nejvíce znečišťuje polétavý prach PM10, případně PM2,5 a rakovinotvorný benzo(a)pyren. V místech, která zatěžuje doprava, zejména v Praze, Brně a Ostravě, se k nim přidává oxid dusičitý.
Imisní limity pro benzo(a)pyren byly loni opakovaně překračovány na 10,7 procenta plochy České republiky, kde žije více než polovina obyvatel. Oproti předloňskému roku se množství této nebezpečné látky snížilo ve Zlínském a Olomouckém kraji, v Brně a v zóně Moravskoslezsko. Nejvíce zatíženou oblastí však nadále zůstává Ostravsko a Karvinsko. Vloni se ale oproti roku 2013 zmenšilo území, na kterém byly překročeny imisní limity pro roční průměrné koncentrace prachových částic.
- Benzo(a)pyren je v uhelném dehtu, automobilových výfukových plynech nebo tabákovém kouři. Kromě toho, že je karcinogenní, dráždí oči, nos, krk a průdušky. Negativně ovlivňuje těhotenství, chromozomy i kvalitu spermií a rodí se kvůli němu více dětí s nízkou porodní váhou a nedostatečností.
Z hodnocení provozu smogových regulačních systémů vyplývá, že v předchozí zimní sezoně bylo vyhlášeno šest smogových situací, které trvaly 16,5 dne, a jedna regulace. V zimě 2013 až 2014 bylo vyhlášeno pět smogových situací o celkové délce 7,5 dne a žádná regulace.
Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)