Turecko a Evropská unie se v Bruselu dohodly na společném postupu v otázce migrační krize. Dohodu ocenil jak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), tak i řada českých europoslanců. Některým z nich se ale nelíbí, že by součástí mělo být i rozdělení zhruba 400 tisíc syrských uprchlíků, kteří jsou teď v Turecku, mezi země EU. Pod kontrolou by chtěli mít i přislíbenou finanční pomoc Ankaře.
Čeští europoslanci výsledky summitu EU-Turecko vesměs vítají. Jsme na začátku, upozorňují
Jan Zahradil (ODS): Přesuny migrantů z Turecka do EU podporovat nebudeme (zdroj: ČT24)
Osmadvacítka se zavázala, že Ankaru podpoří třemi miliardami eur, zavede bezvízový styk a obnoví přístupové rozhovory. Turecko na oplátku zpřísní kontroly a investuje do uprchlických táborů.
Investice ano, ale je třeba hlídat jejich využití, shodli se europoslanci
Na finanční pomoci Turecku se bude podílet i Česko. Ročně by mělo poslat až čtyři sta milionů ročně na zmírnění uprchlické krize. „Je bez diskuse, pokud chceme, aby lidé v Turecku zůstali, že je třeba podílet se na tomto nákladu,“ uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09).
S investicemi zejména do uprchlických táborů v Turecku souhlasí i europoslanec a 1. místopředseda ODS Jan Zahradil.
Skeptický je naopak europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Turecko už dnes čerpá hodně peněz z EU a uprchlické tábory podle toho často nevypadají a mnohdy se peníze poslané z EU do Turecka ztratily,“ uvedl. Podle europoslance Pavla Teličky (nestr. za ANO) jsou závěry z nedělního summitu zatím spíše obecné a bude je muset následovat řada dalších jednání na technické úrovni.
GALERIE
Ohlasy na summit EU a Turecka
Jasně určené podmínky, co musí Turecko splnit pro získání evropské pomoci, chybí v dohodě i europoslankyni za KSČM Kateřině Konečné. Podle ní by si EU mohla více diktovat. Turecko podle ní například dosud nebylo schopné nijak zakročit proti pašeráckým gangům, jako problematické vidí i napjatou situaci mezi Turky a Kurdy.
Rozdělení uprchlíků z Turecka – Česko se nezapojí
Součástí dohody je i rozdělení uprchlíků z Turecka do zemí EU. Toto rozdělení by mělo být dobrovolné a premiér Sobotka už předeslal, že Česko se ho účastnit nebude. Jasně se k této otázce staví i ODS. „Nebudeme podporovat nějaké další přesuny migrantů z Turecka do EU, byť na základě dobrovolnosti,“ uvedl Zahradil (ODS).
- V Turecku je nyní více než 2,2 milionu syrských běženců.
Mechanismus přebírání uprchlíků z Turecka podle Niedermayera (nestr. za TOP 09) dává smysl, ale není to podstatná součást řešení situace. Podle Zdechovského (KDU-ČSL) je nutné zejména zajistit, aby lidé přicházející do Evropy, procházeli důkladnými bezpečnostními prověrkami.
Specialistka na migraci AI: Počet lidí přicházejících do Evropy se nesnižuje (zdroj: ČT24)
„Pokud to bude o dobrovolné bázi, nemáme s tím problém. Ale vadí mi to, že bychom měli přistoupit na povinné kvóty,“ uvedla Konečná (KSČM). „Pořád se k něčemu zavazujeme, ale nikdo neplní to, co jsme si řekli, že by se plnit mělo,“ podotkla s odkazem například na nefungující registrační centra.
Výsledky summitu EU-Turecko pohledem Událostí ČT (zdroj: ČT24)
Zdechovský: Turecko má pro členství v EU velké rezervy
V otázce členství Turecka v EU je skeptická většina europoslanců. „Přístupové rozhovory probíhají velmi pomalu. (…) Často si kladu otázku, jestli Turecko opravdu chce být součástí EU,“ uvedl Niedermayer (nestr. za TOP 09). Jiní přijetí Turecka do EU vidí v tuto chvíli jako bezpředmětné, nebo i zcela nepřijatelné.
„Turecko si myslí, že vstupem do EU si zlepší ekonomickou a geopolitickou situaci. Jakmile ale otevřeme kapitolu lidských práv, soudnictví a třeba bezpečnostních věcí, tak Turecko v současné době není schopno splnit vysoké nároky a standardy EU. Myslím, že je třeba to otevřeně Turkům říkat,“ uvedl Zdechovský (KDU-ČSL).