Kdo chce mít jistotu, že dojede autem živ a bez vážného zranění, měl by se vyhnout silnicím ze Svitav do Lanškrouna, ze Slaného k Řevničovu či z Třince na slovenské hranice. Podle nové rizikové mapy EuroRAP patří k nejnebezpečnějším – v posledních třech letech se na nich a několika dalších úsecích I. třídy stalo nejvíce závažných nehod. Bezpečno naopak je na dálnicích a dalších komunikací se směrově oddělenými jízdními pásy.
Za vůbec nejnebezpečnější v Česku považují tvůrci rizikové mapy silnic komunikaci I/43 mezi Svitavami a Lanškrounem. Na frekventované spojnici jižní Moravy a východních Čech, součástí alternativní trasy k D1, se stalo v letech 2012 až 2014 nejvíce nehod, které skončily smrtí nebo těžkým zraněním.
I další místa, která na aktualizované mapě spadají do kategorie komunikací s vysokým rizikem, jsou na silnicích prvních tříd. Patří mezi ně hned několik úseků silnice I/11 v Čechách i na Moravě, I/38 u Znojma a také mnoho příhraničních úseků. Naopak mezi komunikacemi s vysokým rizikem, ale ani středně vysokým nebo středním rizikem není žádná dálnice. Z rychlostních silnic je středně riziková pouze část R7 u Chomutova.
Nebezpečí leží u silnic
Jiří Landa ze společnosti AF-CityPlan, která mapu rizikovosti zpracovala, uvedl, že se nejvíce nehod se závažnými následky stává na směrově neoddělených silnicích I. třídy, a to mimo obce. K následkům havárií podle něj přispívá vyšší rychlost. K nejčastějším příčinám takových havárií totiž patří čelní srážka dvou vozidel, boční střety na křižovatkách, náraz do pevné překážky a srážky aut s chodci nebo cyklisty.
Autoři mapy rizikovosti silnic upozornili, že řadu nebezpečí, které na cestách jsou, lze relativně lacino odstranit. Patří k nim například stromy a sloupy u silnic, které nechrání bezpečnostní svodidla. K riziku také přispívá absence širokých volných pruhů kolem vozovky.
Problém spočívá i v tom, jak se charakter silnice mění. Roman Turza z Ústředního automotoklubu to ukázal na příkladu jedné ze silnic, které patří podle rizikové mapy k nejhorším – I/16 mezi Mladou Boleslaví a Mělníkem. Široká, rovná silnice s hladkým povrchem jako by vyzývala k sešlápnutí plynu. Končí však prudkým obloukem, za kterým se u silnice objevuje stromořadí. Následuje obec s domy postavenými hned vedle silnice. Jak na kůře stromů, tak na domech jsou dobře patrné následky nehod.
Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl řekl, že silničáři, kteří zodpovídají za dálnice a silnice I. třídy – na které se mapa EuroRAP soustředí, bezpečnost regionálních spojnic nehodnotí – nebezpečná místa hledají. „Velmi intenzivně spolupracujeme s dopravní policií a dopravními inženýry,“ řekl Jan Rýdl. Dodal, že silničáři cesty upravují, takže jsou širší, či na křižovatkách vytvářejí nové odbočovací pruhy.
Výsledky ale podle dopravních expertů vidět nejsou. „Za poslední dobu se více rekonstruuje povrch vozovky, ale pasivní prvky v provozu bohužel nadále jsou,“ podotkl mluvčí Ústředního automotoklubu Petr Vomáčka.
Nejlepší zabezpečení – středový pás
Přesto jsou některá zlepšení očividná. Tvůrci mapy upozornili na silnici I/37 mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. V posledních letech prošla rozsáhlou rekonstrukcí, nyní je v celé délce čtyřpruhová s oddělenými jízdními pásy a bez úrovňových křižovatek. Zatímco před deseti lety patřila k silnicích se středně vysokým rizikem a před pěti lety se středně nízkým rizikem, nyní už je riziko tragické nehody na ní nízké.
Že právě směrové oddělení jízdních pásů patří k nejdůležitějším bezpečnostním opatření, je vidět i na Karlovarsku, nejbezpečnější státní silnicí v celém kraji je směrově oddělená I/13 mezi Karlovými Vary a Ostrovem.
V Česku ale nejspíše nadobro končí dlouhodobý pokles počtu mrtvých na silnicích. Loni poprvé po sedmi letech toto číslo meziročně stouplo. Letos však za prvních deset měsíců opět mrtvých přibylo, a to o 25. Předseda Evropského programu pro silnice EuroRAP John Dawson přitom míní, že stát může pro zvýšení bezpečnosti udělat hodně velmi snadno. „Stačilo by přesunout šest až osm procent stavebních rozpočtů na bezpečnost,“ míní.
