Na Akademii věd začne vznikat malý přístroj, který se stane prvním českým zástupcem na Marsu. Vědci mají na jeho sestavení rok a půl, do vesmíru se vznese o další rok později v rámci mise Exomars 2018. Jejím cílem je nalézt případné pozůstatky života na Marsu.
S výzkumem minulosti i budoucnosti života na Marsu pomůže český přístroj
Michal Václavík: Náhradní okno je v roce 2019 (zdroj: ČT24)
Život na Marsu je takřka odvěkým snem lidstva. Již dávno sice víme, že po rudé planetě neběhají zelení mužíčci s anténkami, výzkum ale pokračuje. Dvojice misí Exomars, které společně připravují Rusko a Evropská vesmírná agentura (ESA), má zjistit, zda někdy na Marsu život byl – a také pomoci s přípravou jeho návratu v podobě lidské návštěvy.
Na přistávací platformě druhé mise, která odstartuje v květnu 2018, bude i český přístroj WAM. „Je to vlnový analyzátor, který bude zkoumat změny magnetického pole Marsu. Pomůže ověřit, zda se v prachových bouřích Marsu vyskytují bleskové výboje a potvrdit, jestli je možné, aby radiové vlny pronikaly z meziplanetárního prostoru až na povrch Marsu,“ shrnul jeho účel Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Výsledky měření mají především pomoci s přípravou plánované pilotované mise na Mars, která má proběhnout po roce 2040. Odliší se tak od hlavní náplně mise Exomars, která se bude naopak věnovat historii Marsu. Nejdůležitějším přístrojem bude vozítko, které se doslova bude vrtat v dějinách.
„Má obrovský vrták, který je schopen proniknout dva metry pod povrch Marsu. Hloubka je velmi důležitá, protože vrstvy nad tím jsou poškozeny kosmickým zářením. Pokud by tam byl náznak života, tak je smazán. Až ve dvou metrech je neporušená vrstva. Vědci doufají, že tam objeví pozůstatky mimozemského života, pokud na Marsu byl,“ popsal Michal Václavík.
I když bude WAM prvním českým přístrojem na Marsu, v žádném případě nepůjde o první české zapojení do výzkumných misí ve vesmíru. „Na každé druhé, třetí vědecké družici je nějaký český přístroj. Družice nelétají moc často, takže příležitostí není mnoho,“ podotkl Michal Václavík. Ještě většímu zapojení české vědy do vesmírného výzkumu podle něj brání především peníze. Zatímco WAM bude stát nanejvýš jednotky milionů eur, dvojice misí Exomars vyjde na jednu a čtvrt miliardy.