Dramatická situace v Drahonicích: Dva uprchlíci poranili sami sebe, další napadl člena ochranky

Situace v uprchlickém zařízení v Drahonicích se vpodvečer vyostřila. Cizinecká policie uvedla, že další dva běženci sami sebe zranili a další se pokusil napadnout člena ochranky a je zraněn také. Teď už je podle mluvčí cizinecké policie v zařízení klid. Už předtím se jeden z uprchlíků sám pořezal, navíc v Drahonicích asi 40 uprchlíků drží protestní hladovku. Stěžují si, že jsou v zařízení vězněni, a obávají se deportace zpět do zemí, odkud přišli. O zahájení hladovky informoval evangelický farář Mikuláš Vymětal, který s běženci spolupracuje. K protestu se měli připojit Iráčané a jeden muž ze Somálska.

„Tato informace pochází z rozhovorů s některými ze zadržených,“ řekla pro ČT dobrovolnice Petra Damms, která v zařízení pomáhá. Upřesnila, že hladovku drží možná až šedesát lidí. Sama Damms v zařízení přímo byla a prostřednictvím tlumočníka ji v zařízení držení muži o hladovce informovali. Potvrdila také spekulace, že jeden ze zadržených běženců je zraněn, v úterý sám se poškodil na zdraví.

„Demonstrativní sebevražda, byla to drobná povrchní řezná ranka,“ upřesňuje primář chirurgie ze žatecké nemocnice Jiří Němec. Pořezaný běženec měl být na záchranáře agresivní, a proto jim museli pomoci i policisti. Na záběrech ČT ale i další uprchlíci naznačují, že se podřežou pod krkem nebo na rukou. Zadržovaní migranti sice u sebe nesmějí mít žádné nože, zranit se ale mohou třeba střepy, když něco rozbijí.

Ve středu se situace vyhrotila

Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové byla celou středu situace v Drahonicích poměrně dramatická a uprchlíci zvýšili intenzitu protestů proti svému zadržování. "Kromě pokračujícího neodebírání stravy se další tři muži sebepoškodili. Dva z nich se pořezali na rukách, další se pokusil napadnout člena bezpečnostní agentury. Policie okamžitě zasáhla, muže zpacifikovala. Když ho odváděla, tak prorazil hlavou skleněnou výplň dveří a způsobil si řezná poranění na hlavě," uvedla mluvčí.

Podle dobrovolnice Petry Dammsové, která s uprchlíky spolupracuje, situace v zařízení eskalovala pozdě odpoledne. "I když jsme měli domluvenou schůzku s jedním z mluvčích uprchlíků, nebyli jsme do zařízení vpuštěni." Zpravodajka ČT Zuzana Smiešková uvedla, že se protesty vyostřily kolem 17:00, kdy prý dokonce za novináři přišli zaměstnanci zařízení s tím, že jsou s okamžitou platností zrušeny veškeré návštěvy a že někteří z běženců museli být přikurtováni k postelím.

Situace v Drahonicích se ve středu vyhrotila (zdroj: ČT24)

V prohlášení podepsaném iniciálami dvou uprchlíků běženci uvedli, že utíkají z rozvrácených a zničených zemí. Migranti tvrdí, že v detenčním zařízení zůstávají příliš dlouho. „Ve většině našich případů jsme snesli zadržení prvních 90 dnů, avšak další prodlužování našeho věznění zde již nesneseme. Prcháme před válkou, vězením a násilím a ocitáme se v nové válce a vězení. Každý z nás v naší vlasti ztratil někoho z rodiny nebo někoho blízkého. Tímto naším vězněním s námi jednáte, jako bychom byli nějaká monstra,“ napsali uprchlíci v Drahonicích.

Cizinci měli mylnou informaci, tvrdí vnitro

Česko v úterý vrátilo čtyři desítky cizinců z Drahonic na základě takzvaných dublinských nařízení do členské země EU, kde předtím požádali o azyl. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková.

Z Česka odletělo 40 cizinců, kteří nelegálně vstoupili na české území. „Na základě toho se v zařízení mezi některými cizinci rozšířila nepravdivá informace, že byli cizinci vráceni do země původu. Proto někteří z klientů začali avizovat, že by mohli začít držet hladovku. Tuto mylnou informaci jim však zaměstnanci zařízení vysvětlili," uvedla mluvčí.

Podle ministra vnitra Milana Chovance mohlo být dalším důvodem eskalace v Drahonicích také to, že někteří z uprchlíků ve středu obdrželi prodloužení svého pobytu v zařízení: „Jsou to především lidé, u nichž nemáme zjištěnou totožnost. Čekáme na zastupitelský úřad jejich státu, aby dodefinoval, jestli tento občan je opravdu občanem dejme tomu Iráku. Teprve poté, co je tento člověk ztotožněn, tak můžeme dokončit proceduru. Pokud uprchlík nespolupracuje s českými úřady, případně se nedaří zjistit jeho totožnost, tak může být v detenčním zařízení přes 500 dní.“ Podle Chovance jde ale jen o jednotlivce - ministerstvo vnitra prý řeší situaci podle evropského práva i českých standardů. 

Jeden muž už prý kvůli hladovce zkolaboval

Kolik z nich drží hladovku, není podle Rendlové možné určit. Stravu neodebírá kolem 40 lidí, Rendlová ale uvedla, že se střídají třeba tak, že někteří nejí oběd a jiní večeři, nebo si vzájemně nosí jídlo na pokoje. "Teď je potřeba odpozorovat, jestli někteří opravdu systematicky nejedí vůbec, aby bylo možné zajistit lékařské ošetření, když by to situace vyžadovala," řekla.

Podle mluvčího záchranné služby Prokopa Voleníka už jeden z uprchlíků držících hladovku skončil ve středu vpodvečer v nemocnici. "Záchranná služba byla do zařízení v Drahonicích volána kvůli bezvědomí jednoho z klientů. Šlo o kolapsový stav, který provází krátké bezvědomí. V době převozu do nemocnice už byl muž při vědomí." Rendlová ale odmítla informace o tom, že by jeden z běženců kvůli hladovce zkolaboval. 

Dobrovolnice Petra Damms: Hladovku v Drahonicích drží možná už 60 lidí (zdroj: ČT24)

Strach uprchlíků pramení podle Mikuláše Vymětala z toho, že někteří z nich dostali rozhodnutí o deportaci a obávají se návratu do země původu. Většinou jde o Iráčany. „Utíkáme před smrtí v naší zemi. Nevrátíme se pro smrt do vlasti. To můžeme zemřít zde,“ sdělili uprchlíci. Vymětal a zástupci iniciativ jsou s uprchlíky v dlouhodobém kontaktu už z doby, kdy byli v zařízení v Bělé-Jezové. „Jeden z nich se ze strachu vážně zranil, pořezal si ruce. Mají strach se vrátit. Tvrdí, že raději zemřou,“ řekl Vymětal.

“Hladovka je protest proti prodlužování věznění a je ze strachu před deportací. Toho se skutečně moc bojí,“ uvedla Petra Damms.

Například i z přímých rozhovorů v zařízení v Bělé, které jsem navštívil, vím, že situace byla do jisté míry napjatá. Nevěděli totiž, na jak dlouho byli zadrženi. Nejdříve dostali nějaké rozhodnutí, později zase jiné. Nejistota, co s nimi dál bude, přirozeně vyvolává určité obavy a napětí.
Jiří Dienstbier

Pelikán drahonické zařízení chválil. Komisař OSN nás za přístup k uprchlíkům kárá

Kapacita detenčního zařízení v Drahonicích, které vzniklo z areálu bývalé věznice, je 240 lidí, určené je výhradně pro muže. V sobotu Drahonice navštívil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) a uvedl, že je s podmínkami běženců v zařízení spokojen.

Podmínky, ve kterých jsou v České republice ubytováni uprchlíci, kritizují některé nevládní organizace. ČR za přístup k uprchlíkům pokáral i Vysoký komisař OSN pro lidská práva. Ke kritice se dříve připojil také vládní výbor pro práva cizinců. Za oprávněné ale považují některé výtky i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a europoslanec za ANO Pavel Telička. Dienstbier tvrdí, že vybírat od uprchlíků poplatky za ubytování a stravu právní řád nedovoluje.

Zařízení pro zajištění cizinců fungují také v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku a ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku. Další rezervní areál vzniká v Balkové v Plzeňském kraji. Od Drahonic je Balková vzdálena jen několik kilometrů.