Izrael zmítaný násilnostmi může být na prahu třetí intifády, ačkoli zatím by šlo o předčasné označení. Tak jako tak ale situace v Izraeli není kritická a pro budoucnost světa klíčová. V Interview ČT24 to řekl bývalý český velvyslanec v Tel Avivu Tomáš Pojar, podle kterého je Evropa na dění v Izraeli přespříliš citlivá. Na Blízkém východě je klíčová situace v Sýrii, která se vystoupením Ruska na podporu Bašára Asada jen zhoršuje – a tím i uprchlická krize.
Pojar: Izrael není úhelným kamenem, na rozdíl od Sýrie a Řecka
Tomáš Pojar: Řecko by mělo opustit Schengen (zdroj: ČT24)
Nepokoje, které v Izraeli vypukly po návštěvách židů u mešity na Chrámové hoře v Jeruzalémě, neutichají. Začíná se proto hovořit o třetí intifádě – hromadném protiizraelském povstání Palestinců, které by se opakovalo rovných deset let od ukončení předchozího.
Může jít jen o krátkou epizodu z mnoha
Že začíná intifáda, nevyloučil ani Tomáš Pojar, ačkoli upozornil, že je obtížné charakterizovat začátek takového povstání. „Je pravda, že předáci teroristické organizace Hamas po třetí intifádě volají, palestinský prezident Mahmúd Abbás je zdrženlivější. Uvidíme, jakým způsobem se to vyvine. Nelze vyloučit, že třetí intifáda začne,“ shrnul situaci. Za rozhodující považuje, jak dlouho nepokoje potrvají a zda se rozšíří na všechna palestinská území.
Stále je také možné, že jde o dočasné „povolení nervů“, ke kterému v Izraeli pravidelně dochází, ale během několika týdnů skončí. K takovým došlo v izraelské historii k nespočtu.
K úplnému uklidnění situace v zemi by patrně vedlo až úplné usmíření, které je ale v nedohlednu. Podle Tomáše Pojara totiž zdaleka nejde jen o vztahy mezi Izraelci a Palestinci. „Zároveň je to mezi Izraelci a arabským světem, je to mezi Izraelci a světem islámu. Rovin je celá řada a ve chvíli, kdy se zrovna můžete dohodnout s palestinským vedením, tak se nemůžete dohodnout s iráckým nebo íránským vedením,“ popsal host Interview ČT24.
Je dění v Izraeli opravdu důležité?
Bývalý velvyslanec je ale přesvědčen, že dění v Izraeli – ani nová intifáda, ani trvalý mír – není klíčové pro svět, Evropu ani Blízký východ. „Západní fascinace situací mezi Středozemním mořem a řekou Jordán je přehnaná. (…) Je tam řada dalších konfliktů a třecích ploch daleko horších a silnějších než izraelsko-palestinský konflikt,“ řekl Tomáš Pojar.
Za zásadní považuje konflikt v Sýrii. Nedávné zapojení Ruska na straně režimu Bašára Asada považuje za rozhodující, pro okolní svět ale nesmírně nebezpečné. Asad na jedné straně s ruskou armádou za zády získává iniciativu, na druhé straně nelze očekávat, že bude znovu schopen plně ovládat celou zemi.
Výsledkem dalších let bojů tak patrně bude zvýšení počtu prchajících lidí. „Jak Rusko bombarduje území, která byla pod kontrolou nejrůznějších povstaleckých a teroristických skupin, tak lidé z těch míst utíkají. Již nyní bylo v Evropě a Turecku daleko více lidí, kteří uprchli před režimem Bašára Asada než před Islámským státem. Tento příliv zesílí, protože je to minoritní režim, který se pokusí více kontrolovat a bombardovat území, kde žijí většinoví sunnité,“ poukázal Pojar na náboženský podtext konfliktu, kde se především střetli většinoví sunnité s menšinovou, Asadovi věrnou sektou alávitů.
Hraniční ploty ano, Řecko v Schengenu ne
V očekávání přílivu uprchlíků ze Sýrie kvůli tažení rusko-asadovské koalice doporučil Tomáš Pojar zesílit ochranu vnějších hranic Schengenského prostoru, a to i stavbou dalších plotů. „V první řadě jde o ochranu vnější hranice schengenského prostoru. Pokud vnější hranice nebude chráněna, nevyšleme signál, že jsme připraveni chránit ji, příliv uprchlíků bude stoupat,“ zdůraznil. Za zásadní problém však považuje přístup Řecka.
Bývalý diplomat, který dnes pracuje jako bezpečnostní analytik, je přesvědčen, že Atény své povinnosti v rámci schengenského prostoru dlouhodobě ignorují, což dokládá například neochotou zastavovat prázdné pašerácké lodě. „V zásadě svoji vnější schengenskou hranici nikdy nechránilo,“ řekl Pojar. Řecko by podle něj proto mělo zvážit vystoupení ze schengenského systému: „Každá země, která neprojevuje vůli chránit vnější schengenskou hranici – což musí dělat s ohledem na smlouvy, které členské země schengenského prostoru uzavřely – nemá uvnitř prostoru co dělat.“
Česko má co říci, naslouchají mu Arabové i Izraelci
Někdejší velvyslanec v Izraeli je přesvědčen, že Česko má v blízkovýchodních konfliktech co říci. Upozornil, že země má dobré jméno napříč Blízkým východem. „Jsme v arabském světě vítáni, máme dobrý zvuk, dobré slovo, dobrou pověst, stejně tak v Izraeli. Jsme čitelní, předvídatelní, říkáme otevřeně, co si myslíme,“ míní Tomáš Pojar.
Nemyslí si, že pro řešení uprchlické krize Praha nic nedělá. „Pomáháme, zároveň pomáhají lidé. Když se podíváte na data, kolik jsme v minulosti integrovali uprchlíků a kolik žije cizinců na území České republiky, tak to vůbec není špatné. Jsme v průměru Evropské unie. Žijí tady čtyři procenta cizinců, průměr EU je 4,1,“ uzavřel.