Města a obce dostanou od vlády návod, jak mají postupovat při řešení problémů v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách a jaké k tomu mohou využít nástroje. Týkají se vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních služeb či prevence kriminality. Po jednání se starosty míst, kde ghetta jsou, to řekli premiér Bohuslav Sobotka a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (oba ČSSD).
Počet chudinských domů a čtvrtí v Česku se od roku 2006 zdvojnásobil
Podle premiéra dostanou obce kuchařku, díky které získají přehled o všech dotačních programech. Na zpracování návodu se podílela ministerstva školství, práce, pro místní rozvoj, vnitra a ministr pro lidská práva.
Bohuslav Sobotka uvedl, že výsledkem je „nabídka koordinovaného řešení“, a to ve vzdělávání, zaměstnanosti, sociálních službách a v prevenci kriminality.
10 miliard pro 70 českých měst
Vládní agentura pro sociální začleňování chystá projekt, do kterého se má zapojit sedm desítek měst. Z evropských fondů by na své projekty mohly podle Dienstbiera získat až deset miliard korun. Další peníze by mohly přitéct do měst, která zvolí vlastní cestu a budou chtít řešit potíže sama bez agentury, dodal ministr.
- Brno – 8000 obyvatel
- Ostrava – 7800 obyvatel
- Ústí nad Labem – 7400 obyvatel
- Praha – 7000 obyvatel
- Litvínov – 6000 obyvatel
- Most – 5400 obyvatel
- Zdroj: GAC, s. r. o.
Premiér řekl, že se starosty mluvil mimo jiné o vzniku nového dotačního programu, z něhož by radnice mohly získat peníze na bourání vybydlených objektů. U něj počítá ministerstvo pro místní rozvoj s částkou přibližně 100 milionů na příští rok. Čerpání však bude mít tvrdá pravidla. Obce musí totiž slíbit i to, že místo toho vybudují na místě třeba hřiště nebo jinou prospěšnou věc. Pozemek pak bude 20-50 let neprodejný.
Do poloviny příštího roku by měl vzniknout zákon o sociálním bydlení a chystá se také norma, která by měla stanovit pravidla sociálního podnikání.
Analýza pro ministerstvo práce ukázala, že chudinských domů, ulic a čtvrtí v Česku přibývá. Jejich počet se od roku 2006 zdvojnásobil a nyní jich je přes 600. Žije v nich až 115 tisíc lidí, před devíti lety to bylo 80 tisíc.
Události: V Česku přibývá sociálně vyloučených lokalit (zdroj: ČT24)
Za vyloučenou lokalitu autoři analýzy považují místo, kde žije aspoň 20 lidí v tísni. Jsou odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy. Taková ghetta jsou v 297 obcích a městech.
Za vznik více než třetiny vyloučených míst v Česku mohou podle analýzy nejčastěji radnice a vlastníci nemovitostí. Tato ghetta vznikla řízeným sestěhováním lidí z jiných čtvrtí či částí obce.
Ve Štětí na Litoměřicku se snaží řešit problémy sami
Jsou lokality, které nečekají na pokyny shora, a snaží se situaci aktivně řešit svépomocí. Příkladem je Štětí na Litoměřicku, kde koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám zaštítila mimo jiné vládní Agentura pro sociální začleňování.
Místostarosta Štětí Miroslav Andrt, který byl hostem Studia 6, uvedl, že přestože u nich je několik velkých podniků, se zaměstnáním řady lidí je zásadní problém: významně se totiž zvedly požadavky na pracovníky. „Lidi, kteří jsou většinou manuálního charakteru a mají problém najít práci, tam místo často nedostanou, protože nezvládnou pravidelně chodit do práce, mají problém s alkoholem. Tito lidé jsou prakticky nezaměstnatelní,“ podotkl Andrt.
GALERIE
Vyloučené lokality
Ve Štětí podle něj nezaměstnanost přesahuje 10 procent, přestože v okrese Litoměřice poklesla na 6 procent. „Víme, že pro tyto lidi potřebujeme vymyslet úplně jiný systém práce. Obnovili jsme komunální služby, snažíme se tam přes veřejně prospěšné práce zaměstnat třeba 30 lidí,“ konstatoval Andrt.
Podstatná podle něj je i spolupráce se školami a snaha vytrhnout děti z prostředí nevhodného pro jejich rozvoj. Ve školách nově funguje psycholog, který významně pomohl řešit záškoláctví i další negativní jevy. „Máme otevřený klub pro mládež, kde se děti snaží trávit volný čas jinak než tím, že budou demolovat lavičky ve městě,“ řekl Andrt.
Z kanceláře se problém nevyřeší, nutné je pracovat s lidmi v terénu
Místostarosta přitom zdůraznil, že je nutné za lidmi chodit přímo do terénu a motivovat je, aby svou situaci vůbec začali řešit. „Protože řada z nich se probere teprve ve chvíli, kdy dostanou výpověď z bytu a pátrají, co mají dělat,“ uvedl.
Ve Štětí zůstalo městu po privatizaci ze zhruba 3000 bytů asi 360. Z toho je 80 malometrážních, kde je zvýhodněné nájemné. „Město se snaží lidem pomoci, aby si toto nájemné zaplatili. Problém je ovšem v soukromých objektech, kde se to stalo předmětem byznysu - někteří na tom vydělávají a přetahují nám sem různé lidi z jiných měst,“ popsal Andrt.
Od spolupráce si slibujeme i to, že nám přinese konkrétní nápady z jiných měst, které nás samotné nenapadly.
Ve Štětí chtějí část městské ubytovny předělat na byty s tréninkovým bydlením. „Ale tam zatím nemůžeme najít společnou řeč, protože představy ministerstva pro místní rozvoj i vládní Agentury pro sociální začleňování jsou trochu jiné. Oni by chtěli lidi rozstrkat různě po městě. Já si troufám tvrdit, že pokud se lidé naučí žít společně v jednom objektu a proměnit a zlepšit místo, adresu, kde bydlí, tak to je cesta,“ věří místostarosta.
Pode něj ve Štětí funguje také projekt domovníka, který je přímo z komunity, a obnovili i domovní výbory. „Lidé se musí naučit přejímat zodpovědnost za místo, kde žijí, a proměnit celý dům,“ uvedl Andrt.