Na česko-rakouských hranicích již takřka není možnost, kudy přejet do zahraničí bez policejní kontroly. Ministerstvo vnitra nechalo rozšířit počet obsazených přechodů z dosavadních čtrnácti na dvacet. Policie od 7:00 významně posílila své počty na hranicích, v pátek se navíc do pohraničí přesunulo 650 vojáků. Během dne potom zadržela policie pět nelegálních migrantů.
Kontroly začaly i na nejmenších přechodech do Rakouska
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ve čtvrtek naznačil, že zpřísnění kontrol na česko-rakouských hranicích souvisí s očekávanou dostavbou plotu na maďarsko-chorvatských hranicích a současně obavou, že Rakousko uzavře své hranice s výjimkou českých. Migranti, kteří tudy přicházeli do schengenského prostoru, by potom mohli zamířit na sever a tudy do Německa.
„Může se stát, že dojde ke krokům na straně Rakouska nebo Německa, které změní migrační toky. Pak by to znamenalo, že by mohla větší část uprchlíků mířit do Německa přes Českou republiku,“ uvedl také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
GALERIE
Hraniční kontroly 10. 10.
720 policistů na 20 přechodech
Na dvaceti hraničních přechodech nyní hlídkuje 720 policistů. Narazit na ně lze na přechodech na nejvýznamnějších silničních tazích jako Mikulov či Dolní Dvořiště a ve vlacích, ale také na zapadlých silničkách – třeba na Šumavě v Zadní Zvonkové. „Rozšířili jsme kontroly zejména o menší hraniční přechody. Chceme mít jistotu, že je migranti k přechodu nevyužívají místo těch, na kterých kontroly byly už dříve a bylo to o nich známo,“ řekla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.
Policisté hlídkují také na zelené hranici, ale především kontrolují projíždějící vozidla. Na jihočeských přechodech – například ve Slavonicích či Nové Bystřici – zastavuje hlídka každé auto. Stejná je i situace v Dolním Dvořišti, kde ale policie kontroluje již delší dobu. Například při zastavení autobusu ale policista neprohlíží doklady všech cestujících, pouze namátkově. Vzhledem ke slabému víkendovému provozu se kolony netvoří.
Na moravských přechodech do Rakouska – Mikulově či Poštorné – jsou kontroly skutečně namátkové, týkají se zhruba každého desátého vozidla. Policisté se zaměřují především na dodávky či autobusy. Běženci podle cizinecké policie cestují v současné době v malých skupinách, a to nejčastěji v autech, autobusech nebo pěšky. Na železnici už se většinou nevyskytují.
Výsledkem zesílení kontrol na hranicích jsou čtyři zadržení nelegální migranti. Celkem policie zadržela pět lidí, jednoho z nich ale v centru Prahy.
Kromě policistů jsou od pátku v pohotovosti i stovky vojáků, kteří se přesunuli do příhraničních vojenských objektů. Pokud bude policie potřebovat, mají být k dispozici do dvou hodin. „V případě, že by měla být Česká republika ohrožena migrační vlnou, jsme připraveni nasadit armádu a policii k ochraně našich hranic,“ poznamenal místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
- Břeclav, železnice
- Poštorná
- Valtice
- Mikulov
- Hevlín
- Hatě
- Znojmo, železnice
- Hnánice
- Vratěnín
- Zadní Zvonková
- Přední Výtoň
- Studánky
- Horní Dvořiště, železnice
- Dolní Dvořiště
- Nové Hrady
- České Velenice
- České Velenice, železnice
- Halámky
- Nová Bystřice
- Slavonice
Není třeba pozornost jinde?
Zostření hraničních kontrol – zvláště v době, kdy ministerstvo vnitra hlásí jednoho zadrženého nelegálního migranta za den – má ale i své kritiky, a to i ve vládě. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) míní, že by se měla pozornost zaměřit jinam než na vnitřní schengenské hranice. „Chceme-li v Evropě uhájit volný pohyb osob, zboží, kapitálu, chceme-li uhájit tu prostupnost vnitřních hranic, musíme být schopni uhájit a chránit naši vnější hranici Shengenu,“ uvedl.
Velmi podobně hovoří také německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. „Problém dlouhodobě nevyřešíme tím, že uzavřeme hranice mezi Německém a Rakouskem. Potřebujeme silnou a efektivní ochranu vnějších hranic celé Evropy,“ poznamenal.
Česká bezpečnostní rada státu se v týdnu zabývala analýzou, podle které je v současnosti v uprchlických táborech v Sýrii a v sousedních státech více než deset milionů lidí, kteří museli kvůli občanské válce odejít z domovů. Nejhorší odhady počítají s tím, že pokud by válka v Sýrii pokračovala, mohl by do Evropy zamířit do konce roku další milion uprchlíků.