Maďarsko žádá českou vládu o další pomoc v souvislosti s přílivem uprchlíků. Stojí především o techniku – terénní a nákladní automobily, ale i o více než 100 policistů. Během jednání bezpečnostní rady státu to novinářům řekl ministr obrany Martin Stropnický. Už v pondělí kabinet odsouhlasil nasazení 25 vojáků či pěti nákladních vozů – do Maďarska mají zamířit od poloviny října.
Maďarsko nás požádalo o další techniku, řekl Stropnický
„Tentokrát je požadavek Maďarů širší, například o techniku vybavenou nočním viděním a další prostředky,“ sdělil Stropnický s tím, že o novém požadavku bude ve středu jednat se zástupci Generálního štábu Armády ČR. Spolu s technikou zamíří na východ také vojáci, ale především jako její obsluha.
Velmi pravděpodobné je i plánované nasazení dalších policistů. Může jít o více než sto lidí. „To je ale záležitost pana ministra vnitra,“ dodal Stropnický.
Oba ostatně budou o pomoci Maďarsku jednat na čtvrtečním zasedání ministrů vnitra zemí EU. V pondělí vláda rozhodla o tom, že kromě 25 vojáků a pěti automobilů poputuje do Maďarska také vrtná souprava a deset polních kuchyní.
Ke Kurdům by mohly zamířit české samopaly
Česko také velmi konkrétně uvažuje, že poskytne zbraně Kurdům bojujícím proti Islámskému státu. Podle ministra obrany by jim mohlo poslat samopaly.„Budeme o tom jednat s Američany, protože potřebujeme přepravce," dodal Stropnický.
Česká vláda už loni v srpnu schválila darování munice ze starších armádních zásob Kurdům v hodnotě 41 milionů korun. Do Iráku poté putovalo prostřednictvím Kurdské regionální rady přes osm milionů kulometných nábojů ráže 7,62 milimetru a více než 5000 nábojů do protitankového granátometu RPG-7. Letos v červenci česká vláda rozhodla o dodání zbylých více než deseti milionů puškových nábojů ráže 7,62 milimetru do samopalů typu Kalašnikov a 5000 ručních granátů.
Vláda bude moci okamžitě zavést kontroly na hranicích
Bezpečnostní rada státu schválila materiál ministerstva vnitra, který počítá s konkrétními variantami postupu v případě změny migračních proudů. Vláda by na jeho základě v případě potřeby mohla okamžitě rozhodnout o přijetí mimořádných opatření. Tím by mohlo být třeba znovuzavedení kontrol na hranicích. Policie a armáda jsou podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) připraveny k nasazení do pěti hodin. Taková situace by podle něj mohla nastat třeba v okamžiku, když by některý z okolních států obnovil kontroly na hranicích, a migranti tak cestovali do Německa přes Česko.
Syrských migrantů je na Blízkém východě a v Africe podle českých zpravodajců 10,5 milionu. Nejvíce registrovaných syrských uprchlíků – tzv. vnitřně přesídlených – hlásí přímo Sýrie, kde jde o šest milionů lidí. Další asi dva miliony jich jsou v Turecku, přes 600 tisíc v Jordánsku a dalších několik set tisíc v Libanonu. Podle premiéra Sobotky představují největší riziko další migrace.
Druhým materiálem, který schválila bezpečnostní rada, je koncept o budoucím směřování policie v letech 2016–2020. Dokument podle Chovance počítá s navýšením počtu policistů na 44 142 a s celkovým navýšením rozpočtu v příštích pěti letech kumulativně o deset miliard korun. Nyní u policie slouží zhruba 40 tisíc lidí.
Jednání bezpečnostní rady se zúčastnil i prezident Miloš Zeman. Podle Sobotky ho členové seznámili s aktuálními opatřeními týkajícími se migrace, tedy například pomoci Maďarsku na posílení hranice.