V letech 2009 a 2010 se ČSSD snažila prosadit zákon o lobbingu, podle něhož by se lobbisté registrovali a vzájemné kontakty by se hlásily. Z řad opozice tehdy neuspěla. Jenomže současná vládní koalice také nemá v programu legislativu, která by jmenovitě cílila na lobbing. Jeroným Tejc (ČSSD) z ústavně-právního výboru v Otázkách Václava Moravce ale řekl, že se daří ztěžovat uplatnění lobbingu pomocí dílčích změn, třeba v jednacím řádu sněmovny. Přínos si slibují i od schvalovaného zákona o financování politických stran.
Kde zmizel zákon o lobbingu? Náhradou má být třeba změna jednacího řádu
Když v roce 2009 Jeroným Tejc a ČSSD prosazovali registr lobbistů, řekl, že nejsou tak naivní, aby si mysleli, že evidence zahrne všechny, kdo mohou někoho ovlivnit. „I tak má cenu takový registr vytvořit,“ řekl tehdy. Když jsou poprvé od roku 2006 ve vládě, po registru není stopy. Tejc neodkáže sice říct, proč si současná vládní koalice nedala boj s lobbingem do programového prohlášení v konkrétní legislativní podobě, nesouhlasí ale s tím, že by v této věci nic nepodnikli. Za přímo revoluční označuje změnu jednacího řádu.
„Jsem rád, že se mi v ústavně-právním výboru povedlo tuto změnu dohodnout,“ uvedl Tejc s tím, že lobbistům omezili pole působnosti. O návrzích se teď jedná až po čtrnácti dnech a všechny je musí projednat garanční výbor. Zaujme k nim stanovisko stejně jako ministerstvo. „Znamená to, že se zabrání podobným situacím, kdy se lobbisté snažili a také atakovali jednotlivé poslance a byly podávány pozměňovací návrhy, o kterých se hlasovalo 48 hodin poté, co byly předloženy. Ani odborná veřejnost, ani média, nikdo mnohdy nevěděl, o čem se hlasuje,“ zdůvodnil.
Teď už by se nemělo stávat, že lobbista přes jednoho nebo více poslanců propašuje k zákonu pozměňovací návrh, na což se přišlo časem, nebo až se návrh vrátil ze Senátu.
obrázek
Šedá zóna neprůhledných lobbistů vždycky zůstane. Budou používat jiné metody, scházet se potají a budou k tomu využívat svoje cesty.
Mezi dalšími mají s problematikou lobbingu pomáhat také zákon o úřednících, zákon o střetu zájmů nebo zákon o trestní odpovědnosti právnických firem. Podle řady studií si totiž jenom jedno procento firem zajišťuje služby lobbisty, ve zbytku se snaží ovlivňovat samy. Během půl roku nebo tři čtvrtě by pak chtěli kompletně schválit připravený zákon o financování politických stran a volebních kampaní. „Peníze za úspěšný lobbing nebudou moci být nikde vyplaceny,“ uvedl Tejc dopad legislativy na lobbisty.
Registr nesmí být děravý, možností je i evidence všech autorů zákonu
Neříká, že by původně zamýšlený registr nemohl i tak účinně přispět. „Otázka je, jak zabránit tomu, aby to nebyla jenom administrace, ale aby byl funkční,“ uvedl Tejc. „Polsko šlo cestou zřízení zákona o lobbingu, kde velmi zpřísnilo registraci lobbistů, až se nakonec neziskové organizace málem nemohou obracet na poslaneckou sněmovnu přímo a musí si najmout profesionální lobbisty, což je terčem kritiky,“ dal příklad ze zahraničí s tím, že Maďarsko nakonec zákon zrušilo.
Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Jeroným Tejc (ČSSD)
Když by zákon nebyl dost přísný, měl by díry, tak by proklouzl téměř kdokoliv, kdo řekne, že se s politikem setkal jen náhodně. Pokud by byla třeba stanovena výjimka pro občanská sdružení, podle Tejce si zkrátka všichni lobbisté založí občanské sdružení.
Od Transparency International ještě zaznělo, že by k boji s lobbismem mohla přispět i evidence legislativní stopy. Dala by se zapracovat do jednacího řádu. Bylo by ale podle Tejce dobré, aby zahrnovala všechny autory, kteří se podíleli, nejen poslance a senátory, ale i osoby, které zákon zpracovávaly na ministerstvech. Často psaly zákony i advokátní kanceláře. Hledá se tak model, jak všechny tyto informace zajistit.
Tejc v OVM: Přijali jsme řadu změn, revoluční je změna jednacího řádu (zdroj: ČT24)