České gripeny končí s hlídáním Islandu, k ostré akci nevzlétly

Českým gripenům končí hlídková služba nad Islandem. Vzdušný prostor ostrovního státu budou čtyři české stíhačky střežit do úterní půlnoci. Za téměř měsíční misi nemusely vzlétnout k ostré akci, podnikly ale přes 70 cvičných letů a nalétaly přes 140 hodin. Vojáky v pondělí na Islandu navštívil i ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Čtyři české stroje, s pátým gripenem v záloze, střeží islandský vzdušný prostor od 29. července. Při ostraze severského státu, který nemá vlastní armádu, vystřídaly kanadské kolegy. Ti byli převeleni do bojů proti radikálům z Islámského státu.

Za piloty v pondělí přiletěl vládním speciálem i ministr Martin Stropnický. Dva gripeny letadlo přivítaly už za hranicemi islandského vzdušného prostoru. Vládní airbus pak doprovodily až na leteckou základnu.

„Vzhledem k tomu, že se mise našich vojáků blíží ke konci, chci jim především poděkovat za odvedenou práci. Na přípravu mise od žádosti Severoatlantické aliance do odletu neměli příliš mnoho času, přesto dokázali vše perfektně připravit,“ poznamenal ministr.

Českou jednotku na Islandu tvoří včetně pozemního personálu asi sedm desítek vojáků. Zatímco piloti se ihned po skončení mise vydají, opět s tankováním za letu za pomoci italského tankovacího letadla, zpět na domovskou čáslavskou základnu, technici na Islandu zůstanou o několik dní déle. Musí připravit na přesun veškerý materiál.

Islandská mise stála 24 milionů korun

Význam Islandu v Alianci spočívá spíše ve strategické poloze a základnách. V minulosti hlídkovala nad ostrovem výhradně americká letadla. Až později se začaly střídat vzdušné síly i dalších zemí NATO.

Česká armáda má ze Švédska od výrobce Saab pronajato 14 gripenů. Nynější islandská mise je už čtvrtým nasazením těchto stojů k ochraně vzdušného prostoru členských států NATO. V letech 2009 a 2012 hlídkovaly gripeny nad pobaltskými státy, Island střežily také loni na podzim. Několikrát byly tehdy uvedeny do vyšší pohotovosti, k ostrému startu ale nedošlo.