Praha - Česká republika se dnes na rok ujímá předsednictví visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko. Zaměřit se chce především na posilování vnitřní soudržnosti tohoto regionálního uskupení, spolupráci v energetice, bezpečnosti a obraně nebo na rozvoj digitální ekonomiky. Premiérských summitů během ročního předsednictví se má zúčastnit korejská prezidentka Pak Kun-hje a premiéři zemí Beneluxu.
ČR přebírá taktovku Visegrádu. Příští rok vznikne V4 battlegroup
„V4 je jedno z nejaktivnějších regionálních uskupení, které vůbec existuje v rámci Evropské unie. Myslím, že byste v rámci zemí EU nenašli jinou skupinu zemí, která by měla tendenci se takto silně koordinovat,“ řekl hned v úvodu svého proslovu při příležitosti převzetí předsednictví V4 premiér Bohuslav Sobotka.
Zmínil několik oblastí spolupráce, jakou je třeba vznik Visegrádského fondu, který pomáhá třeba i na Ukrajině. Také vyzdvihl slaďování názorů, které se projevilo třeba i naposled v otázce unijní migrační politiky. „V roce 2016 bude vytvořen V4 battlegroup, což je vlastně příklad spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti,“ avizoval také ministerský předseda.
Zaměření na východ a Balkán
Dalšími prioritami českého předsednictví V4 bude politika vůči východním sousedům Evropské unie a zemím západního Balkánu, rozvoj dopravního propojení či boj proti daňovým únikům. „Zájem o východní partnerství a západní Balkán souvisí s tím, že máme veliký zájem na stabilizaci tohoto regionu. Snahu dávat pocítit těmto zemím evropskou perspektivu vidíme jako úkol právě zemí střední a východní Evropy,“ podotkl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
GALERIE
videogallery_544174
V rámci svého předsednictví plánuje Česko hostit dva premiérské summity, z nichž jeden bude za účasti Koreje a druhý zemí Beneluxu, pro který podle Zaorálka V4 představuje zajímavého partnera. „Je tady veliká oboustranná ochota, aby spolu tato dvě uskupení během českého předsednictví dokázala úzce spolupracovat,“ dodal. Několika schůzek se zúčastní i ministři zahraničí členských zemí, k nimž se připojí kolegové z Balkánu, východní Evropy nebo z Německa.
V4 je kompaktní, brání ji Sobotka i Zaorálek
Česko si pro své už šesté předsednictví V4, které převzalo od Slovenska, zvolilo sedm priorit. První z nich je posilování vnitřní soudržnosti uskupení. Premiér i ministr zahraničí ale odmítají, že by to souviselo s vnitřními problémy Visegrádu. Názory maďarského premiéra Viktora Orbána třeba na přístup k Rusku jsou přitom odlišné od postojů například Polska.
„Nesouhlasím s tím, že tady má někdo jiné zahraničněpolitické směřování,“ uvedl Zaorálek, podle něhož se vazba Budapešti na EU neliší od České republiky. Podle Sobotky soudržnost V4 doložil právě společný postup členských zemí proti návrhu Evropské komise na povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Česko podle něj chce tuto spolupráci jen posílit, a to nejen na politické úrovni, ale i při kontaktech mezi lidmi.
Další směřování? Debata proběhne v únoru
Šéfové diplomacií V4 se příští rok v únoru sejdou také k neformální schůzce, na níž u příležitosti 25 let existence V4 chtějí diskutovat o dalším směřování tohoto uskupení. Návrhy k tomu jim má předložit „panel moudrých“ tvořený osmi význačnými osobnostmi z členských zemí.
Své resortní schůzky budou mít rovněž ostatní ministři vlád visegrádské čtyřky, prezidenti V4 mají zatím naplánováno jen jedno setkání na počátku letošního října v Maďarsku. Česko převzalo předsednictví od Slovenska a v polovině příštího roku ho předá Polsku.