Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v souvislosti s uprchlickou vlnou požaduje lepší zabezpečení jižní hranice schengenského prostoru v Řecku a Itálii. Evropskou unii vyzývá také k naplnění politiky vracení uprchlíků, kteří nedostali azyl, do zemí, odkud přišli. Česko podle premiéra v rámci solidarity přijme letos i příští rok několik stovek migrantů, konkrétní čísla večer projedná vláda.
Sobotka vyzývá Evropu k vracení uprchlíků bez azylu do země původu
„Jižní hranice Schengenu není dobře zabezpečena, v Řecku ani v Itálii,“ řekl premiér. „Klademe důraz na to, aby začala být realizována návratová politika, protože z Řecka a Itálie nefunguje,“ dodal Sobotka. Není tak podle něj jasné, co se stane s uprchlíky, kteří azyl v Evropské unii nedostanou; zda a jakým způsobem budou vráceni do své vlasti.
Uprchlíci na italsko-francouzské hranici
Počtem běženců, které Česko v příštích dvou letech přijme, se bude na dnešním večerním jednání zabývat vláda. „Lidí, kterým nabídneme, aby tady čekali na vyřízení svého azylu nebo se tady usadili, než skončí válečné konflikty na Blízkém východě, bude několik set v tomto i příštím roce,“ vysvětlil premiér. Stejné číslo v minulosti uvedl i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který materiál pro vládu připravuje. Ve čtvrtek s rozhodnutím kabinetu v Lucemburku seznámí unijní kolegy.
Čestí politici k otázce uprchlíků:
„Na vládě bude materiál, který problém řeší koncepčně a komplexně, včetně finančního a personálního zabezpečení i počtu míst, které bychom potřebovali otevřít. Chci jasně říct, že do Evropy jedeme ne jen s nabídkou čísla, ale i s požadavky: návratová politika, hlídání hranice, hlubší bezpečnostní screening,“ vysvětlil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
„Podle mě by se to číslo mohlo blížit číslům, o nichž se debatovalo na evropské úrovni. Dohadovat se, jestli jich bude o stovku víc nebo míň, je skoro nedůstojné. Situace v České republice není nijak špatná, nečelíme žádnému zásadnímu problému s integrací cizinců,“ uvedl ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).
„Každá země má nějakou uprchlickou tradici, u nás máme Ukrajince. Preferuju lidi slovanského původu, které potřebujeme, aby zde manuálně pracovali. Je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu a nebudou brát podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky,“ pronesl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
„Uprchlíky přijímat chceme, pouze si chceme vybírat, odkud přijdou. Měli bychom přijímat uprchlíky, kteří jsou nám kulturně blízcí, kteří mají podobnou kulturu, historii. Výrazným faktorem je i náboženské vyznání, na které bychom se měli ohlížet. V zemích, které mají koloniální zkušenosti, se ukázalo, že projekt multikulturalismu, který Evropa dlouho dobu prosazovala, nefunguje. Nelze začlenit každého,“ řekla místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová (ANO).
„Rozhodně nehodláme přijímat žádné radikální muslimy, teroristy, žádné lidi, kteří nám budou dělat problémy, ty tady nechceme. Pokud vychází iniciativy ze zdola, že se lidé, farnosti či neziskový sektor nabízí na pomoc, tak to jenom vítáme,“ pronesl místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
„Vláda by měla trvat na tom, že si uprchlíky vybere. Měla by se zaměřit zejména na ty, u kterých bude minimální bezpečnostní riziko,“ řekla poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).
„Tento přístup je z našeho pohledu podrazem. Vláda lidí přijme, kolik bude chtít, aniž by o tom kohokoliv informovala,“ zkritizoval Sobotkův kabinet poslanec Marek Černoch (Úsvit).
„Je to spousta mladých mužů, kteří prostě přijedou za lepším životem do Evropy a kteří si myslí, že tady lepší život dostanou. A já myslím, že není žádnou naší povinností, abychom jim toto umožňovali. Není řešením lidstva, že se z každé země, kde se nedaří, bude utíkat někam jinam. Věci se musí řešit tam, kde vznikají,“ uvedl bývalý prezident Václav Klaus.
GALERIE
videogallery_545458
Sobotka zdůraznil, že se bude jednat o jednorázovou pomoc a počet uprchlíků bude odpovídat českým ekonomickým možnostem a kapacitám azylových zařízení. Počet míst se bude muset zvýšit. „Předpokládám, že ministerstvo vnitra přijde během několika dnů na jednání vlády už s konkrétními návrhy, s konkrétními rozpočtovými požadavky,“ prozradil premiér.
Náklady na přijetí uprchlíků
Sobotka předpokládá, že část uprchlíků azyl nedostane a bude poslána zpět do zemí, odkud přišli. „Těm, co utíkají před válkou na Blízkém východě, chceme dát možnost, aby se tady usadili na delší období, dokud se situace u nich neuklidní,“ dodal. Podmínkou podle něj je, že budou respektovat české zákony.
Katolická církev chce pomáhat - křesťanům
Na přijetí běženců se mezitím začaly připravovat některé církve, nabízejí peníze i ubytování na přechodnou dobu. Katoličtí biskupové vyzvali své farnosti, aby po dohodě s obcemi přijaly mezi sebe rodiny křesťanských běženců. „Když přijdou křesťané, bude daleko snadnější přijmout tyto lidi, jejichž kultura má přeci jenom dost společných kořenů s kulturou naší,“ soudí místopředseda České biskupské konference Jan Graubner.
Nadační fond generace 21 už má seznam 152 lidí z jezídských rodin z Iráku a Sýrie, kteří by v Česku chtěli žít. „Máme tam lidi jako veterinář, bývalý ředitel školy, stavební inženýr, truhlář. Ti lidé byli vyhnáni ze svých domovů buď Islámským státem, nebo jinými muslimskými milicemi,“ říká Jan Dezort z nadačního fondu Generace 21.
S jejich integrací do společnosti chce pomáhat i Pavel Kryl z farnosti u svatého Václava. Hodlá zajistit finance a podnájem, jednat s úřady, přiblížit uprchlíkům českou kulturu. „Nejsem sám, připojilo se ke mně tady ve farnosti asi 80 lidí,“ říká. Azyl nabízí ve svém soukromém domě i dobříšský farář Samuel Hejzlar. Na křesťanském vyznání uprchlíků ovšem netrvá, pomoc chce nabídnout zkrátka tomu, kdo je v nouzi, ať už je jakéhokoliv vyznání.
Události ČT: Přijímání uprchlíků v Česku (zdroj: ČT24)