Ostrava - Ministerstvo spravedlnosti chce zřídit takzvané probační domy, ve kterých by se podmínečně propuštění vězni připravovali na návrat do společnosti a dostali by tam i komplexní sociální pomoc. První probační dům začal na zkoušku fungovat v azylovém domě v Ostravě-Koblově. Pokud se osvědčí, chce ministerstvo otevřít další. Cílem je, aby bývalí trestanci neskončili znovu ve vězení nebo jako bezdomovci.
Nová šance pro bývalé vězně. V Ostravě funguje první probační dům
Probační domy by měl být podle vzoru Norska mezistupněm mezi vězením a úplnou svobodou. V budoucnu by měly fungovat tak, že podmínečně propuštění lidé se zavážou, že z vězení odejdou do probačního domu, kde stráví asi půl roku, během kterého projdou takzvaným resocializačním programem. Z probačního domu by měli ideálně odejít s představou, jak si budou vydělávat a kde budou bydlet.
Nezisková organizace Nová šance, která od roku 1999 provozuje azylový dům pro propuštěné vězně v objektu bývalých kasáren na periferii Ostravy, vyhrála s pilotním projektem na probační dům výběrové řízení. Na roční provoz dostala od státu dotaci tři čtvrtě milionu.
Probační dům přijímá od 1. července
Zkušební režim začal 1. července. Dobrovolně se přihlásil Jindřich Bouška. Rodák z Mostu se v osmnácti letech chytil špatné party, odešel ze školy a začal krást. Hned po podmínečném propuštění z vězení odjel místo domů na opačný konec republiky. „Hodnotím to jen kladně. Je tady pěkná příroda, chodím do práce, nenudím se. Jezdím na kole, chodím se koupat. A samozřejmě mám také povinnosti,“ řekl jeden z prvních klientů probačního domu Jindřich Bouška.
Tak jako většinu propuštěných ho na svobodě čekaly dluhy. „Ten dluh není tak velký, je tam však velké penále. Zjistíme aktuální stav a uvidíme, co se dá dělat,“ povzbuzovala muže sociální pracovnice Renata Toporčáková. Zaměstnanci pomáhají klientům také s hledáním bydlení, práce, mohou se obrátit na psychologa, právníka i duchovního.
Základem jsou pracovní návyky, říká ředitel
„Budeme se snažit, aby ti, kteří přijdou do probačního domu, získali pracovní návyky. Měli by u nás strávit tři až pět měsíců. Mezitím by měli získat také určitou odbornost,“ uvedl ředitel probačního domu a ředitel Nové šance Petr Novák. Klienti pomáhají při provozu areálu, někteří pracují v dílnách, další docházejí na veřejně prospěšné práce.
Za dvanáct měsíců by koblovským zařízením mělo projít přes padesát podmínečně propuštěných. Pokud ministerstvo vyhodnotí pilotní projekt jako úspěšný, mělo by se otevřít dalších pět zařízení. „Po roce 2020 by pak mohly být probační domy zřízeny ve všech krajích České republiky,“ uvedla Jana Libíčková z Probační a mediační služby České republiky.
Po roce 2020 probační dům v každém kraji?
Hlavním cílem projektu je ochrana před recidivou. Zpátky za mříže se totiž vrací až šedesát pět procent propuštěných vězňů. Podle zkušeností lidí z neziskové organizace Nová šance je hlavním problémem to, že se nemají kam vrátit a do nového začátku většinou nemají nic jiného než dluhy, které podle ředitele Nové šance dosahují docela běžně půl milionu korun.