Podobný systém podle Bureše filtruje problematické lobbistické schůzky. „Není to samospásné, ale poskytuje to vyšší míru informovanosti.“ Sankcemi by podle něj měla být alespoň v první fázi hrozba zveřejnění nepovolených kontaktů s neregistrovanými lobbisty. Povinná by měla být také evidence tzv. legislativní stopy, která by umožnila dohledat, kdo se na přípravě zákonu podílel.
Evropská komise zavedla registr lobbistů v loňském roce a přihlásilo se do něj 7821 společností. Komise od loňského srpna do letošního června nahlásila 4318 lobbistických schůzek s evropskými komisaři nebo vrchními řediteli. Nejvíce schůzek měli zástupci společností Google, General Eletric a Airbus. S českou komisařkou Evou Jourovou se pak poměrně často scházeli zástupci společnosti ČEZ.
Evropská studie o lobbingu: Česko v průměru
Transparency International hodnotila úpravy či regulaci lobbingu ve dvaceti evropských státech. Podle této studie patří Česko k průměru: Studie hodnotila, do jaké míry státy zajišťují transparentnost lobbistických aktivit a rozhodování ve veřejné správě nebo etické postupy při lobbování. Nejlépe dopadlo Slovinsko, Litva nebo Velká Británie, za Českem zůstaly naopak Slovensko, Francie či Německo.
Podle politologa Petra Vymětala z VŠE český výsledek pozitivně ovlivňuje funkční zákon o svobodném přístupu k informacím nebo systém hodnocení dopadů předkládaných norem. K negativům podle politologa patří kromě chybějící právní regulace lobbingu například nízká transparentnost poradních skupin, které se podílejí na přípravě rozhodnutí a návrhů zákonů.
