Praha – ODS a Úsvit kritizují Bohuslava Sobotku kvůli výsledkům bruselského summitu ohledně uprchlíků. Podle nich premiér selhal. Naopak koaliční lidovci mluví o tom, že naplnil mandát vlády – komunisté pak výsledek summitu označují za přijatelný základ bezprostřední solidarity. TOP 09 ocenila hlavně to, že nebyly schváleny povinné kvóty pro přijímání uprchlíků. Lídři osmadvacítky se na nočním jednání dohodli, že evropské země v příštích dvou letech převezmou na dobrovolném základě 40 tisíc azylantů z Itálie a Řecka. Nebudou ale stanoveny kvóty, což řada zemí včetně Česka před summitem odmítala.
Podle ODS a Úsvitu Sobotka na summitu v Bruselu selhal
„Premiér Sobotka nehájil zájmy českých občanů. V důsledku jeho selhání na bruselském summitu přijme naše země více migrantů, než Unie nařizovala, protože premiér koaliční vlády nebyl schopen zajistit záruky dočasnosti tohoto opatření ani přesné podmínky, za nichž si uprchlíky budeme moci tzv. dobrovolně vybírat,“ kritizoval premiéra šéf ODS Petr Fiala.
„Jedná se o nedobrovolně dobrovolné kvóty. Tento ústupek premiéra a výsledek bruselského jednání je začátkem konce Unie tak, jak ji známe. Povede mimo jiné k bezpečnostním rizikům a může nakonec znamenat i omezení volného pohybu řádných občanů,“ uvedl.
Kritický názor sdílí také šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch. „Je to totální selhání a alibismus české vlády. Když se lidé brání kvótám, tak to vláda obejde 'dobrovolným' přijímáním nelegálních imigrantů. Pokud těm lidem jasně a důrazně neukážeme, že je nepřijmeme a budeme vracet zpět, za chvíli jich tady budou miliony!“
Podle vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka naplnil Sobotka, který sám hovoří o úspěchu českého vyjednávání, mandát vlády. Zda jsou výsledky summitu pro Česko úspěchem, nebo nikoliv, je podle něj věcí interpretace.
„Názor KSČM je, že by přijímání uprchlíků mělo být dobrovolné. To je tedy v pořádku - jde o přijatelný základ bezprostřední solidarity,“ je přesvědčen místopředseda komunistů Jiří Dolejš. „Co je ovšem stále otevřené, je dlouhodobé řešení problémů v zemích původu migrantů včetně odpovědnosti těch, co nestabilitu způsobili. Tam by se debata měla od kvót konečně přesunout.“
Představitelé TOP 09 se shodli v tom, že princip dobrovolnosti je lepší než původně navrhované povinné kvóty. „Je dobře, že prokazujeme solidaritu, a jsem opravdu rád, že se to děje na dobrovolné bázi,“ prohlásil předseda strany Karel Schwarzenberg. Kvóty by podle něho mohly být pro některé země příliš velkým břemenem. Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil pak zdůraznil, že Česko má mít právo vybrat si azylanty, které přijme. Zmínil ekonomickou migraci, bezpečnostní rizika i schopnost začlenění do společnosti.
„V konečném důsledku je to stejný počet lidí, který se bude rozdělovat na bázi dobrovolnosti,“ podotkl k výsledkům summitu europoslanec za ANO Pavel Telička, ač prý rozdíl mezi povinnými a dobrovolnými kvótami vnímá. Podle dalšího evropského poslance za ANO Petra Ježka bude naplnění výsledku o „lámání rukou někde v zákulisí, kolik kdo přijme“. Ježek zdůraznil, že v debatě o kvótách se nejednalo o 40 tisíců lidí, ale o precedens pro statisíce až miliony budoucích možných uprchlíků. Mechanismus by mohli vnímat jako pozvánku do Evropy, dodal.
Finanční pomoc do Libanonu
Česká republika dá 4,1 milionu korun na humanitární pomoc pro syrské uprchlíky v Libanonu. Peníze půjdou na dvojici projektů zaměřených na vzdělávání a zdravotní péči. Uvolnění částky dnes schválil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Na podporu vzdělávání bude ve spolupráci s místním neziskovým partnerem zajištěno dovybavení 22 veřejných škol ve městě a regionu Tripolis, které ve směnném provozu zajišťují výuku syrských dětí,“ uvedlo ministerstvo. Z peněz určených na zdravotnictví se zakoupí přístroje pro jednu z veřejných nemocnic, v níž se zdarma mohou léčit syrští uprchlíci. Letos zatím Česko poskytlo celkem 7,5 milionu korun na pomoc vnitřně vysídlenému obyvatelstvu uvnitř Sýrie a syrským uprchlíkům v Jordánsku.
Podle Merkelové se musí rozdělit 60 tisíc uprchlíků
Podle německé kancléřky Angely Merkelové se budou muset evropské státy postarat o 60 tisíc lidí, ačkoli se hovoří spíše o čísle o třetinu nižším. Na summitu však připomněla, že kromě 40 tisíc osob, které se zdržují v Itálii a Řecku, je zde také dalších 20 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, které se ale nyní nacházejí mimo evropské území. Předseda Rady EU Donald Tusk potom zdůraznil, že v zemích EU zůstanou pouze ti, kdo k tomu dostanou povolení: „Migranti, kteří nemají právo na pobyt v EU, musí být vraceni.“ Ty, kteří v Evropě budou moci zůstat, si mají země rozdělit během příštích dvou let.
Uprchlíci
K přijetí podílu ze 60 tisíc azylantů nebude podle rozhodnutí Rady Evropské unie členské země nikdo nutit. „Bude na jednotlivých členských státech, aby přišly se svými návrhy,“ řekl po jednání český premiér Bohuslav Sobotka. „Nenavrhovali jsme konkrétní čísla. Dnes se bitva odehrála o principy,“ dodal. Již dříve, když o migrační krizi jednal český parlament, ohradil se Sobotka velmi ostře proti požadavku Evropské komise na přerozdělování uprchlíků, návrh kvót označil za porušení pravidel EU vzhledem k tomu, že je nepodpořila Evropská rada.
Proti kvótám se postavily zejména visegrádské země. Španělsko a Velká Británie potom kladly důraz na princip navracení migrantů do země původu a Londýn se dožadoval zpřísnění zabezpečení calaiského přístavu.
Na čem se evropští státníci shodli:
- Státy EU si během dvou let rozdělí 60 tisíc lidí, výjimku mají Maďarsko a Bulharsko.
- Vzniknou hotspoty – místa, kde se budou imigranti již při vstupu do Evropy registrovat.
- Ilegální migranti se vrátí domů.