Sedmičlenný tým působil v Tbilisi pět dní. Tým pomáhal například při čištění tučňáků, kteří přežili pod autem, odkud na ně však vytekl motorový olej. Při jeho odstraňování bylo nutné je nejprve pokrýt vlažným rostlinným olejem, pak je opláchnout vlažnou vodou, vydrbat houbou namočenou v saponátu, znovu opláchnout vodou – a to všechno ještě jednou nebo dvakrát zopakovat.
Převážnou část času ale český tým vyprošťoval mrtvé medvědy, lvy, jaguáry, kočkodany nebo ptáky. Mnoho zvířat zahynulo ve smrtícím přívalu, další vzápětí v areálu zoo postříleli vojáci a jejich mrtvoly zůstaly pohřbeny v bahně. Postupně také začalo vycházet najevo, jak velkých pochybení se dopustila armáda, která během katastrofy nedovolila zaměstnancům pokračovat v práci a jejíž příslušníci začali bezhlavě střílet zvířata.
Tým pražské zoo pomáhal v Gruzii
Tři dny po povodni bílý tygr v centru Tbilisi napadl a zabil člověka. „V momentě, kdy se objevila zpráva, že tygr napadl člověka v Tbilisi, jsme zrovna prohledávali jeho klec,“ popsal Petr Velenský s tím, že všichni byli s jistotou přesvědčeni, že tygr leží mrtvý bahnem zaplavené kleci. Ačkoli klec zůstala uzavřená, tygr, kterého k jejímu stropu vynesla voda, neuvěřitelnou silou roztáhl stropní mříže a protáhl se úzkou škvírou.
V noci na neděli se částí zoo, která se nachází v údolí říčky Very, prohnala až deset metrů vysoká vlna vody, bahna a sutin. Vše probíhalo tak rychle, že ředitel s manželkou, kteří přijeli stav zkontrolovat, již neodjeli. Po opuštění auta se jim nepodařilo utéct a museli vyšplhat po jedné z klecí na její střechu, odkud byli později vysvobozeni na loďce. Zahynuli tři zaměstnanci a z šesti set zvířat, která tbiliská zoo chovala, jich této katastrofě padla za oběť značná část, savců dokonce polovina.
