V noci na dnešek bylo v Česku zadrženo dalších 21 uprchlíků ze zahraničí. Většina běženců byla zadržena v mezinárodních vlacích jedoucích z Rakouska. Zvýšené kontroly proto platí právě v krajích, které s Rakouskem sousedí, tedy na jihu Čech, v Jihomoravském kraji a na Vysočině. Od pondělí 15. června do rána 22. června policie zadržela celkem 96 nelegálních migrantů, což je přibližně trojnásobek oproti jiným týdnům. V průměru jich letos bylo asi 30 týdně.
Česká policie minulý týden zadržela trojnásobek běženců
Tuzemská policie v minulých dnech kvůli nelegální migraci zvýšila kontroly na silnicích i železnici, a to zejména v krajích hraničících s Rakouskem. Počet zadržených cizinců, kteří se po České republice pohybovali nelegálně, tak za tento víkend dosáhl 36.
Každého cizince policie prověří pomocí speciálního mobilního zařízení. Databáze se v něm aktualizuje každých dvacet minut a odhalí nejen osoby v pátrání, ale zaregistruje i zadržené nelegální migranty. „Pokud nám běženec předloží nějaký doklad, který neznáme, prověříme si ho,“ zmínil velitel hlídky cizinecké policie.
Ministr vnitra Milan Chovanec ve čtvrtek na mimořádné schůzi sněmovny k migraci ohlásil, že Česko kvůli migrační krizi posiluje kontroly ve vlacích z Maďarska a na některých vybraných silnicích v příhraničí. Od zpřísnění kontrol policie zadržela celkem zhruba 50 uprchlíků, nejvíc jich pochází ze Sýrie, Afghánistánu nebo Iráku.
-
"Zásah je zřejmě v pořádku podle zákona o policii a Česká republika má na takovéto kontroly právo. Z pohledu legality je to v pořádku. Jestli je to opatření adekvátní situaci, tím si jistá nejsem," uvedla Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. "Obavy jsou živené jak neadekvátní politickou reakcí, tak mediálně. Nemyslím, že je hrozba reálná."
Na zvýšený příliv nelegálních migrantů cizinecká policie reagovala větší intenzitou kontrol už koncem loňska a počátkem letoška, podotkla Rendlová. Připomněla dříve zveřejněná čísla, podle nichž cizinecká policie do konce května v Česku odhalila 2418 nelegálně pobývajících cizinců, což bylo zhruba o 42 procent víc než o rok dřív. Posílené kontroly kvůli migraci potrvají ještě několik týdnů až měsíců.
Česká sněmovna a slovenská Národní rada se shodují na odmítnutí kvót
Migrační krize by se neměla řešit formou povinných kvót diktovaných Evropskou komisí nebo Evropskou radou. Česko a Slovensko na to mají stejný názor. Při společném jednání se na tom shodlo vedení české Poslanecké sněmovny a slovenské Národní rady. „Jsme přesvědčeni, že kvóty jsou až následek. Pokud chceme věc seriózně řešit, musíme řešit příčinu, tou je obchod s lidmi na jižní hranici Evropské unie. Bandy mafiánů či organizovaného zločinu vydělávají neuvěřitelné peníze na tom, že lidem, kteří jsou v těžké situaci, umožňují ilegální dopravu do Evropy. Evropská unie by měla lépe strážit svou jižní hranici, v případě potřeby i za použití policejních či vojenských složek,“ řekl předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
Národní rada SR bude o problému s migrací jednat pravděpodobně v úterý. Podle předsedy slovenské Národní rady Petera Pellegriniho by mělo být připravené usnesení výsledkem dohody napříč celým politickým spektrem, která rázně odmítne kvóty, ale přihlásí se k pomoci založené na dobrovolnosti. „Uvědomujeme si solidaritu se zeměmi čelícími tomuto problému,“ dodal Pellegrini.
GALERIE
videogallery_542186
Evropská unie čelí přílivu uprchlíků z Afriky, Sýrie a dalších zemí zasažených válkou a chudobou. Evropská komise proto navrhla přerozdělování uprchlíků na základě kvót. Země visegrádské čtyřky kvóty odmítají, migrační krizi chtějí řešit na základě dobrovolnosti, česká vláda opakovaně akcentuje nutnost pomoct lidem přímo v lokalitách, odkud prchají. „Zhruba třináct set padesát lidí nám vybere italský nebo řecký úředník a předá je do České republiky. Měli by to být Syřané a Eritrejci. Zatím se bavíme obvykle o jednotlivcích, k těm třinácti stům padesáti přibydou všichni ti, kteří po získání azylu, protože ta procedura bude poměrně jasná a rychlá, budou mít právo na sjednocení rodiny. V tomhle případě se už nebavíme o základní kvótě,“ uvedl ředitel odboru azylové a migrační politiky na ministerstvu vnitra Tomáš Haišman.
Česko je pro uprchlíky ale hlavně tranzitní zemí a v rámci EU patří k zemím, kde žádá o azyl méně uprchlíků. Za prvních pět měsíců letošního roku požádalo o mezinárodní ochranu 679 cizinců, což je o 286 více než za stejné období loňského roku. Zhruba polovinu tvořily žádosti občanů Ukrajiny, následovali žadatelé z Kuby, Sýrie a Vietnamu. Za celý loňský rok požádalo o mezinárodní ochranu v tuzemsku 1156 lidí.