Praha – Kateřina Valachová se příští středu ujme vedení ministerstva školství. Má za sebou jednání s prezidentem republiky, který kandidátku na post uvolněný odvoláním Marcela Chládka před jmenováním pozval, aby si vyslechl její názory. Po setkání Kateřina Valachová uvedla, že se s prezidentem na většině otázek shodla.
Pohovor s kandidátem učinil Miloš Zeman tradičním předstupněm jmenování nového ministra. Jinak to není ani u Kateřiny Valachové, dosavadní náměstkyně ministra Jiřího Dienstbiera (ČSSD) a ředitelky Sekce Legislativní rady vlády. „Rozhovor byl velmi příjemný, skoro bych řekla až přátelský. Myslím, že jsme se v rámci rozhovoru na základních cílech a koncepci vzdělávání v ČR shodli,“ řekla Kateřina Valachová po jednání s hlavou státu.
Kateřina Valachová po jednání s prezidentem Zemanem:
„Pan prezident na konci našeho rozhovoru potvrdil, že je připraven jmenovat mě.“
Ministři se mění, požadavek na pět miliard zůstává
Miloš Zeman od ní chtěl slyšet, co učiní se vzděláváním učňů a jejich mistrovskými zkouškami, inkluzí či financováním a platy ve školství. O penězích, které bude pro svůj resort chtít, se Valachová vyjadřovala již dříve a také nyní potvrdila, že neustoupí z požadavku svého předchůdce Marcela Chládka (ČSSD) na dodatečných pět miliard korun.
„Budu pokračovat v navyšování platů pedagogických a nepedagogických pracovníků. V žádném případě nedovolím, aby tyto prostředky byly kráceny na úkor regionálního školství,“ řekla již dříve. Marcel Chládek tvrdil, že právě tahanice o peníze s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) byly příčinou jeho politického pádu.
Babiš: Potřebujeme dobré platy pro učitele, ale i reformu školství
Babiš bude chtít od Valachové slyšet, kde přesně chce peníze použít. „Hlavně by měla udělat nějakou restrukturalizaci celého školství, aby se nestávalo jako dnes, že firmy nemají profese, které potřebují, a máme nadbytek vysokoškoláků. Ve financování sportu také nejsou žádná transparentní pravidla,“ řekl České televizi. Konkrétní částka je pak podle něj otázka dohody všech resortů v rámci deficitu, který si vláda stanovila. „Určitě potřebujeme, aby učitelé měli dobré platy. Na druhé straně je potřeba udělat reformu,“ dodal Babiš.
Miroslav Hřebecký z organizace EDUin ale pochybuje, že by Kateřina Valachová skutečně dokázala Andreje Babiše politicky převálcovat a peníze z jeho úřadu dobýt. „Nelze předpokládat, že by tam došlo k významnému úspěchu,“ poznamenal zástupce společnosti, která se zabývá propagací školství. Míní, že k tomu Valachová nemá dostatečný politický vliv.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dal již před jednáním Kateřiny Valachové s prezidentem najevo, že bude požadovat také co nejhladší schválení novely vysokoškolského zákona nebo dokončení koncepce financování sportu. Budoucí ministryně sice uvedla, že o sportu s Milošem Zemanem nehovořila, ale představu, jak získat peníze pro sport, má. „Potřebujeme navázat na novelu loterijního zákona (…) a svázat výnosy z této činnosti s podporou sportu,“ nastínila.
Skrytá hrozba českého školství? Personální chaos
Podle Miroslava Hřebeckého jsou sice všechny odborné cíle důležité, před Kateřinou Valachovou ale stojí především úkol docela jiný, avšak nadevše akutní. Na ministerstvu totiž nejsou lidé, tvrdí zástupce organizace EDUin. „V posledních týdnech, možná měsících je to spálená země. Někteří byli odejiti, někteří odešli, protože už to nehodlali snášet, nehodlali souhlasit se stavem, který tam panoval. (…) Odešla i spousta odborných referentů, kteří dělali agendu dobře, odborně a dělali ji mnoho let,“ upozornil.
Premiér Bohuslav Sobotka navrhl odvolání bývalého ministra Marcela Chládka poté, co deník MF Dnes přinesl zprávy o údajném nevhodném chování k podřízeným. Miroslav Hřebecký míní, že personální krize na ministerstvu nastala v nejméně vhodnou dobu vzhledem k tomu, že od 1. července vstoupí v účinnost služební zákon. „Na dlouhá léta zakonzervuje situaci, která tam bude panovat. Jestliže nějaký odborník odešel mimo státní službu a nevrátí se do 1. července, bude velmi obtížné začlenit ho,“ varoval.
Profesorem i bez prezidenta? Je to možné
S Milošem Zemanem se Kateřina Valachová dotkla i sporů o jmenování profesorů. Miloš Zeman letos odmítl jmenovat dva profesory navržené Univerzitou Karlovou a jednoho z Vysoké školy ekonomické. „Oba vnímáme, že je tato záležitost citlivá. Jsem připravena na jedné straně respektovat prezidenta republiky v jeho názoru, na druhé straně se budu snažit najít s rektory vysokých škol řešení nastalé situace,“ poznamenala budoucí ministryně. Představuje si, že by profesory v budoucnu mohl jmenovat předseda Senátu.
Dalším úkolem nové ministryně bude příprava kariérního řádu. Proti němu sice má část pedagogické veřejnosti výhrady, další však míní, že je to jediný způsob, jak přitáhnout do školství mladé učitele. Ti jsou přitom potřeba. „Učitelský sbor stárne. Že by byl nějaký enormní zájem o to jít do škol učit? Je velmi malý,“ uvedl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík.
Valachová převezme ministerstvo od Marksové
Kateřina Valachová převezme dva týdny před koncem června vedení ministerstva školství od Michaely Marksové, která je pověřena dočasným vedením úřadu po odvolání Marcela Chládka. V takovém případě se po jejím jmenování vrátí poměr žen k mužům ve vládě Bohuslava Sobotky na úroveň 3 ku 14. Tři ministryně byly ve vládě na počátku, po rezignaci Heleny Válkové na post ministryně spravedlnosti, kde ji nahradil Robert Pelikán, však ve vládě zůstaly pouze ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Ani tak ale nešlo o nejvíce maskulinní sestavu kabinetu v české historii. Například v předcházející Rusnokově vládě byla pouze Marie Benešová a Zemanova či Nečasova vláda byly zpočátku zcela bez žen.
Kateřina Valachová (38) vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (2001), tamtéž absolvovala i doktorský studijní program se zaměřením na správní právo (2006). Až do loňského roku na fakultě externě vyučovala. Z cizích jazyků ovládá němčinu a angličtinu.
V současnosti působí jako náměstkyně ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera a jako ředitelka Sekce Legislativní rady vlády. Letos byla i členkou komise, která vybírala náměstka pro státní službu. Na přípravě zákona o státní službě se ostatně sama podílela.
Dříve pracovala jako právnička na Magistrátu města Brna (2001 až 2002), vedoucí analytického oddělení Kanceláře veřejného ochránce práv (2003 až 2004), vedoucí právního odboru Kanceláře veřejného ochránce práv (2004 až 2012) a ředitelka legislativního odboru Kanceláře Senátu (2013 až 2014). Deset let (2004 až 2014) byla rovněž členkou Výboru Rady vlády pro lidská práva.
