Koalice pošle do sněmovny návrh na osekání pravomocí prezidenta

Praha – Vláda schválila návrh na změnu ústavy. Především zpřesňuje a částečně omezuje prezidentské pravomoci a povinnosti. Pro předsedu Legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera (ČSSD) jde o úspěch, přesto má jen malou šanci na konečné prosazení změn – vláda v Poslanecké sněmovně nemá potřebnou třípětinovou většinu a opozice navržené změny kritizuje. Pokud změny sněmovnou projdou, budou patrně výrazně odlišné od původního návrhu. Sám prezident by byl nerad, kdyby byl jediným důvodem přijetí zákona strach ze silného prezidenta.

Novela ústavy, kterou podpořili ministři, omezí možnost prezidenta libovolně jmenovat členy bankovní rady České národní banky či pravomoci při jmenování soudců. Snazší má být i sesazení hlavy státu, resp. podávání žaloby pro velezradu k Ústavnímu soudu, za kterou je trestem ztráta prezidentské funkce. Zatímco dosud může žalobu podávat pouze Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny, nově by ji mohli podávat i sami poslanci. Novela také upravuje některé formulace týkající se demise vlády, stejně jako pravomoc hlavy státu sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy a navíc stanoví, že „vláda určuje vnitřní a zahraniční politiku státu“.

Kromě ustanovení, která se týkají prezidenta, má novela zavést také klouzavý mandát pro poslance. Ten do novely přibyl až dodatečně na přání vicepremiéra Andreje Babiše. „Dospěli jsme poměrně jednoduše ke shodě na podobě klouzavého mandátu, který se týká jenom poslanců, resp. souběhu funkce člena vlády a poslance,“ řekl ministr Dienstbier s tím, že o parlamentní mandát nepřijdou ministři-senátoři. Novelu podpořila většina ministrů, pouze jeden se podle Dienstbiera zdržel.

Hrad varuje před ještě většími zmatky

Návrh, který předložil ministr Jiří Dienstbier, však narazil na kritiku z několika stran. Nikoli překvapivě se proti omezení pravomocí postavil prezident Miloš Zeman. Odmítl, aby měl přímo volený prezident méně pravomocí než hlava státu volená parlamentem, a návrh označil za Dienstbierovu pomstu. „Já chápu pana Dienstbiera jako neúspěšného kandidáta v prezidentských volbách, že provádí jakousi vendetu, a je mi ho líto,“ řekl Miloš Zeman. Krom toho by byl nerad, kdyby byl jediným důvodem přijetí zákona strach ze silného prezidenta.

Že by mělo jít o samoúčelnou mstu za Zemanovy kroky, ovšem zpochybnil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Důležité změny, které se týkají pravomocí prezidenta republiky, budou účinné až po skončení současného mandátu současného prezidenta republiky. Čili nejde nám o to, abychom zasahovali do jeho pravomocí,“ upozornil. Změny podle něj přirozeně navazují na zavedení přímé volby hlavy státu a odkázal na koaliční smlouvu, kde se strany zavázaly, že „zpřesní práva a povinnosti jednotlivých ústavních aktérů v zájmu uchování parlamentního charakteru české demokracie“. O opaku je ale přesvědčen nejenom prezident, ale i opoziční poslanec Marek Benda (ODS). Upozornil na ustanovení o zahraniční politice, které je podle něj chybné, protože zahraničněpolitickou linii nemůže určovat vláda, nýbrž parlament. Je přesvědčen, že formulace je „omyl, který se tam dostal jenom proto, že chtějí říct: Prezident nám do toho nebude mluvit“.

Hrad ale má i konkrétní námitky, tvrdí, že navržené schvalování bankovní rady ČNB Senátem ohrozí nezávislost ČNB na politických strukturách, změna postupu u ústavní žaloby zase prý může vést ke zneužití této možnosti. Výsledkem může být podle prezidenta více zmatků než dnes.

Chystané ústavní změny

  • Jmenování a odvolání vlády: Když podá premiér demisi, bude muset hlava státu odvolat celou vládu.
  • ČNB: Guvernéra a členy bankovní rady jmenuje prezident se souhlasem Senátu.
  • Soudnictví: Bez kontrasignací premiéra bude prezident jmenovat předsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, místopředsedy pouze na návrh předsedů soudů.
  • Zahraniční politika: Zahraničněpolitickou linii určuje vláda.
  • Klouzavý mandát: Poslanci, kteří se stanou členy vlády, nebudou po dobu vládního angažmá zasedat ve sněmovně a zastoupí je náhradníci.
  • Bez zbytečného odkladu bude lhůta stanovená pro akty všech ústavních orgánů. V původní verzi návrhu se objevila pouze v části, která se týká jmenování premiéra a ministrů.

Opozice není přívětivá, chce přinejmenším změny

S návrhem se neztotožňují ani opoziční politici, jejich hlasy přitom bude vláda potřebovat pro vytvoření kvalifikované většiny pro změnu ústavy. Vláda nebude mít snadnou práci s přemlouváním opozičních stran z celé šíře spektra. Předseda KSČM Vojtěch Filip označil omezování prezidentských pravomocí za nelogické. „V tomto případě je to spíše vyřizování si účtů,“ poznamenal. Nelíbí se mu ani myšlenka klouzavého mandátu a zpochybnil tvrzení Andreje Babiše, že mu vysedávání ve sněmovně komplikuje ministerskou práci. „Myslíte si, že někdy Helmut Kohl, Angela Merkelová vzdali mandát v Bundestagu? Otázka fungování resortu není otázkou přímého řízení. Ukazuje se, že pan Andrej Babiš není schopen odmyslet si řízení státu jako řízení firmy. Ale stát není firma,“ řekl předseda komunistické strany.

Za samoúčelnou považují navrženou změnu ústavy také představitelé ODS a TOP 09. „Jakkoli nám vadí chování pana prezidenta v mnoha věcech, tak zcela určitě kvůli jedné osobě ústavu měnit nechceme,“ uvedl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Marek Benda se potom ohradil vůči klouzavému mandátu a Andreji Babišovi doporučil, aby se mandátu zkrátka vzdal, pokud nechce ve sněmovně sedět.

Přesto není vyloučeno, že poslanci ústavu změní, nikoli však v podobě, kterou vláda navrhuje. „Nejsem přesvědčen, že bychom měli říct ne a na začátku to odmítnout jako celek,“ uvedl Vojtěch Filip. Do vládní předlohy by se mohly dostat různé úpravy. Martin Plíšek (TOP 09) se zmínil o omezení mandátu soudce Ústavního soudu na jedno funkční období a případně i úpravě ztráty mandátu zákonodárce při pravomocném odsouzení k nepodmíněnému trestu za úmyslný trestný čin. Marek Benda potom shrnul: „Jsou tam části, které se dají podpořit, ale jestli něco projde sněmovnou, tak to bude výrazně zúžený vládní návrh, naopak doplněný o některé věci, o kterých se ve sněmovně diskutuje.“

Ústavní právník: Očekával bych hlubší diskusi

Příznivě nehodnotí návrh ani právní experti. Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Hřebejk je nespokojen i proto, že poslanci od voleb v roce 2013 měnili zákon číslo jedna již dvakrát – kvůli imunitě a kompetencím Nejvyššího kontrolního úřadu. Je přitom přesvědčen, že Dienstbierův návrh není dostatečně připraven. „Očekával bych hlubší, koncepčnější diskusi, zda zachovat ústavní neodpovědnost prezidenta republiky z výkonu jeho funkce,“ shrnul Jiří Hřebejk v rozhovoru pro Českou televizi. Ostře se potom ohradil proti formulaci, podle které zahraniční politiku určuje vláda. „Vnitřní i zahraniční politiku státu koncepčně určuje parlament, přece jen jsme parlamentní republika. Vláda je výkonný orgán, má ji vykonávat. Ani prezident, ani vláda politiku neurčují,“ zdůraznil ústavní právník. Je také přesvědčen, že není vhodné rozšiřovat možnost podávat žalobu pro velezradu.

Stejně jako opoziční strany ale neodmítá Jiří Hřebejk všechny body, které návrh obsahuje. Jako „krok správným směrem“ označil změnu při jmenování rady ČNB. Prezident by podle Dienstbiera neměl zcela volnou ruku při výběru jejích členů, schvaloval by je Senát – tak jako dnes například ústavní soudce. Jiří Hřebejk ale míní, že když už chtějí poslanci či ministři ústavu měnit, mohli by tak činit naráz. „Otázka je, jestli se nepodívat na ústavu komplexně, neudělat komplexní změnu, která by vydržela a vedla by k větší stabilitě ústavy,“ podotkl ústavní právník.

Podle jiného ústavního právníka Jana Kysely je v politické roli prezidenta republiky klíčové sestavování vlády. „S tím se shodou okolností nic nedělá, prezidentovi republiky nadále zůstávají dva pokusy, není v zásadě nijak limitován co do lhůt. Věc, která to vyžadovala z hlediska důkladnějšího zvažování, byla ponechána stranou,“ uvedl Kysela. Nejextrémnější příklad napínání ústavy ze strany prezidenta podle něj bylo právě jmenování vlády Jiřího Rusnoka navzdory vůli politických stran Poslanecké sněmovny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
14:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

SPD a Motoristé nebudou hlasovat pro vydání Babiše a Okamury ke stíhání

SPD a Motoristé nebudou ve sněmovně hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. V diskusním pořadu televize Prima to v neděli řekli Okamura a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Babiš již dříve prohlásil, že se ke stíhání v kauze Čapí hnízdo vydat nenechá. Ministr průmysl Karel Havlíček (ANO) s tím souhlasí. Případ je podle něj zpolitizovaný a projednává se příliš dlouho.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem. Počet nehod kvůli agresivní jízdě se zvýšil z 1971 v roce 2023 na 2667 o rok později a 2984 loni. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 9 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 12 hhodinami
Načítání...