Moderní vědecké metody pomáhají kriminalistům najít pravého pachatele nejen v současnosti, ale i roky po spáchání činu. V první řadě jde o pokročilé analýzy DNA, ale i o trojrozměrný skener k nafocení místa činu nebo balistické skenery. Nové technologie by mohly přispět i znovuotevření dávno skončeného případu Aleše Provazníka.
Nové vědecké metody odhalují omyly justice
Události: Analýzy DNA nebo balistické skenery mění případy (zdroj: ČT24)
Spravedlnost má být slepá, ale občas se také dokáže splést. Nápravy křivdy dosáhl třeba Jan Šafránek, který strávil rok ve vězení za znásilnění. Že se činu dopustil někdo jiný, se ukázalo až po osmnácti letech. Důkazem o jeho nevině byl výsledek biologické expertízy, který se přitom celou dobu nacházel ve spisu.
Najít pravého pachatele pomáhá právě věda. Rozvíjející se podoby analýzy DNA se řadí mezi metody, které jsou pro kriminalisty zásadní. „Jednou z možností bude dostupnost analýz oblastí DNA, které mají vztah k fenotypu člověka, to znamená k nějakým vnějším znakům, jako je barva vlasů, barva oční duhovky,“ přiblížil soudní znalec Tomáš Pexa.
GALERIE
Jan Šafránek autor: Doležal Michal, zdroj: ČTK
Dvanáct let od vraždy, chybovala spravedlnost?
Přes důkazní DNA se před soud může vrátit i Aleš Provazník. Za sebou má deset let ve vězení a dva roky sexuologické léčby. V roce 2003 byla totiž v parku nalezena mrtvá šestnáctiletá dívka a o den později se Provazník stal prvním a jediným podezřelým. Tehdy svědčily stopy DNA v jeho neprospěch. „Dle kriminalistických šetření bylo nalezeno DNA dívky za mými nehty a moje DNA za jejími nehty,“ popsal Provazník. Že se tehdy sblížili, nepopírá, ale že byl v době vraždy v rockovém klubu, mu jako alibi nestačilo. „Byl jsem poslední, kdo s ní byl viděn,“ uvedl Provazník.
Soudce surovou vraždu dívky uzavřel vězením a léčbou. Proti obojímu se Aleš Provazník opakovaně odvolával. Genetické analýzy si teď ale znovu prohlédl soukromý forenzní genetik a dává mu šanci na obnovení procesu. „Ze strany orgánů činných v trestním řízení došlo k nepříliš přesnému pochopení výsledků. Navíc v jedné části to vypadá, že došlo k záměně vzorků,“ vysvětlil forenzní genetik Daniel Vaněk.
Místo činu
Trojrozměrný nebo balistický skener v rukách detektivů
Pokročilé metody zkoumání DNA nejsou jedinou cestou, která kriminalistům slouží při objasňování zločinů. V Brně mají třeba trojrozměrný skener, který dovede věrohodně nafotit místo činu. To je pak v digitální podobě pohodlně přístupné v počítači a detektivové tak mohou pokračovat i v kanceláři. Dostihnout zločince pomáhají i balistické skenery. Využívá je rovněž tým Tempus, který se speciálně orientuje na odložené případy, a to už dva roky. Ředitel týmu potvrzuje, že vyšetřovací metody, které v době spáchání činu nebyly k dispozici, hrají při revizi uzavřených zločinů roli.
Zjištění křivdy nevede pouze k očištění člověka, ale stát musí často vyplácet odškodné. Jan Šafránek takhle dostal skoro pětimilionové odškodnění. Úspěšných žalob kvůli chybám justice nebo úřadů přitom bývá kolem tří set ročně. Stěžovatelé žádají vysoké náhrady, v letech 2010 až 2013 to bylo až 46 miliard.