Papež František přijal pozvání na Velehrad. Oznámil to prezident Miloš Zeman, který se s hlavou římskokatolické církve setkal dopoledne. Papežova návštěva by se měla uskutečnit do jara 2018, kdy českému prezidentovi končí jeho první funkční období. Na nejznámější poutní místo České republiky budou pozváni také patriarchové východních církví.
„Svatý otec přijal pozvání na Velehrad. A protože přijetí takových pozvání bývá někdy pouze diplomatickou zdvořilostí, slíbil, že se tak stane v blízké budoucnosti,“ řekl český prezident po setkání. Při otázce na konkrétní termín návštěvy novinářům uvedl, že se uskuteční ještě před nástupem šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta na diplomatickou misi ve Vatikánu. Velvyslancem by se tam Forejt měl stát před koncem Zemanova prvního funkčního období.
„Diskutovali jsme o struktuře této návštěvy. Nabídl jsem Svatému otci dvě varianty. Buď pastorační cestu, nebo setkání s patriarchy ortodoxních církví v rámci ekumenie. Svatý otec se rozhodl pro druhou variantu, a já jsem proto požádal kardinála Duku, aby zaslal pozvání oněm patriarchům, aby se uskutečnila tato ekumenická schůzka na Velehradě,“ uvedl Zeman.
Františkova cesta by byla pátou návštěvou papeže v ČR
Česká republika se od roku 1990 mohla těšit z návštěvy papeže celkem čtyřikrát. V dubnu 1990 přijel Jan Pavel II. na pozvání prezidenta Václava Havla a kardinála Františka Tomáška. Tehdejší Československo bylo po Polsku druhou zemí bývalého východního bloku, kterou papež navštívil. Druhá návštěva Jana Pavla II. proběhla v květnu 1995 a papež během ní svatořečil nové světce – Jana Sarkandra a Zdislavu z Lemberka. Kanonizaci tehdy přihlíželo asi čtvrt milionu věřících. Potřetí Jan Pavel II. přijel do Česka v roce 1997 při příležitosti 1000. výročí smrti svatého Vojtěcha. Mimo jiné papež při svém pobytu vyzval k dialogu státu s církví o způsobu restituce zkonfiskovaného majetku.
Posledním papežem, který zavítal do České republiky, je Benedikt XVI. Pro svou první návštěvu v roce 2009 si vybral výročí svatého Václava a současně 20. výročí sametové revoluce. Během třídenního pobytu navštívil kostel Panny Marie Vítězné na Malé Straně a sloužil Mše v Brně a ve Staré Boleslavi. Benedikt XVI. měl přicestovat ještě v roce 2013 na oslavy 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Nakonec ale na Velehrad nedorazil, na svou funkci ale ze zdravotních důvodů v únoru 2013 rezignoval.
Velehrad jako místo sblížení křesťanských proudů
Olomoucký arcibiskup z dvacátých let dvacátého století Antonín Cyril Stojan obohatil cyrilometodějskou tradici Velehradu o nový rozměr – sblížení východního pravoslaví se západním katolictvím. Právě proto má pozvání nejvyšší autority pravoslavné církve své opodstatnění. Naposledy zavítal do České republiky patriarcha Bartoloměj v květnu 2013 u příležitosti oslav 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje.
Poutní místo Velehrad
Velehrad je jedním z nejvýznamnějších poutních míst České republiky. V lidové tradici je ztotožňován s hlavním střediskem Velké Moravy – Veligradem. V obci se nachází nejstarší cisterciácké opatství na Moravě, které náleží od roku 1890 jezuitům a je každoročně 5. července cílem Národní pouti na Velehradě, která se koná u příležitosti svátku svatých Cyrila a Metoděje. Poutní místo v roce 1990 navštívil i papež Jan Pavel II. Do areálu ročně zavítá kolem 300 tisíc lidí.
V roce 1985 se na Velehrad u příležitosti Národní poutě navzdory obstrukcím ze strany státních orgánů sjelo mnohem víc lidí, než bylo za komunistického režimu zvykem (důvodem bylo kulaté 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje a také to, že se papež rozhodl udělit velehradské bazilice Zlatou růži). Projev tehdejšího ministra kultury Klusáka, který označil Cyrila a Metoděje za první komunisty a důsledně vynechával při řeči o nich přídomek svatý, vyústil v to, že byl ministr z tribuny vypískán a celá akce přerostla v jednu z největších demonstrací odporu proti komunistickému režimu za celé období normalizace.
Kde leží skutečný Veligrad, není jisté
Skutečné místo, kde se v minulosti nacházelo duchovní centrum Veligrad, nebylo zaznamenáno v žádné kronice. Archeologové se domnívají, že by Veligrad mohl ležet asi pět kilometrů od poutního místa, v blízkosti Starého Města a Uherského Hradiště. Velehradský klášter, který už ve středověku navázal na cyrilometodějské tradice, ale zůstal poutním místem. I proto zde od 13. století přetrvává odkaz obou slovanských věrozvěstů, ačkoliv přímo zde patrně Veligrad neležel.
Došlo i na smlouvu mezi ČR a Vatikánem a církevní restituce
Zeman rovněž s Františkem probíral také přípravy smlouvy mezi Vatikánem a Českem. Papež podle něj přijal návrh připravený ministerstvem zahraničí. Základem tohoto konceptu je poptávka po rozšiřování působnosti katolické církve v oblasti sociálních, kulturních, zdravotních, vzdělávacích a dalších služeb.
František podle hlavy státu souhlasil s názorem, že by se církev měla daleko více otevřít veřejnosti a nezůstat uzamčena v kostelech nebo klášterech. Papež se prý také Zemana zeptal, v čem vidí základní příčinu poklesu prestiže katolické církve. „Já jsem odpověděl, že tu základní příčinu vidím právě v otázce sporu o majetek, kdy církev uhnula od svého základního poslání a někdy to vypadalo, že se stává spíše realitním makléřem, dealerem nebo investičním bankéřem než tím, kdo má sloužit Bohu a věřícím, ale i nevěřícím,“ uvedl prezident.
