Pravice, nebo levice? Rozdělení politické scény na jasně vymezené tábory ztratilo s nástupem hnutí ANO do nejvyšší politiky na jednoznačnosti. Podle politologa Bohumila Doležala přišli s oslabením této duality už Starostové a nezávislí, kteří dnes měli sněm a kteří se připravují na konec smlouvy s pravicovou TOP 09. Ani STAN podobně jako ANO se ale nechce vymezit k jednomu směru. Hůř vypadá nyní situace pravice, která po skandálech Nečasovy vlády zaznamenala v posledních parlamentních volbách zásadní ústup. Politolog Pavel Šaradín si myslí, že rozdělení pravice a levice se ale zase vrátí.
Pravolevé rozdělení politiky čeká na resuscitaci
„Problém tady je, že se rozkládají všechny standardní politické strany odprava do leva, že pravolevé hledisko ztrácí smysl a místo toho přicházejí ke slovu neurčité populistické útvary, což začalo kdysi dávno mimo jiné hnutím STAN. V současné době tady dominuje jednoznačně ANO,“ prohlásil politolog Bohumil Doležal. Současný vývoj tak označuje za neblahý s tím, že pro Českou republiku by bylo dobré, aby se obnovil systém standardních politických stran. V jeho pohledu to znamená jasné rozdělení na pravici a levici se společným základem – demokracií.
Rychlé řešení jako pravicové, podle Faltýnka spíš otázka kvalitních lidí
ODS se nebojí mluvit o tom, že je pravicovou stranou. Místopředseda ODS Martin Kupka říká, že princip pravicové politiky spočívá v praktickém přístupu a nahlédnutí konkrétních případů, které se řeší často individuálně. Přirovnává tak pravicovou politiku k práci starostů. „Jakási pravice všedního problému k jasnému a rychlému vyřešení bez byrokracie, bez zbytečného zdržování, to je věc, která je nám vlastním,“ řekl Kupka.
Hnutí ANO se podle Jaroslava Faltýnka (ANO) brání škatulkování v pravolevém spektru. „Kupka říká, že pravicové řešení je rychlé řešení. Domnívám se, že když někdo věci řeší rychle, konstruktivně, tak je jedno, jestli má pravicové, středové nebo levicové smýšlení. Je to o kvalitě lidí,“ upozornil Faltýnek. Říká, že je to především o špatných a dobrých rozhodnutích.
GALERIE
Jaroslav Faltýnek autor: Krumphanzl Michal, zdroj: ČT24
Starostové a česká politika na rozcestníku
O hnutí Starostové a nezávislí se ale během jejich pátečního sněmu zajímaly všechny důležité strany, což by odpovídalo jejich nevyhraněné politické orientaci. „Znamená to, že STAN je respektovaným politickým hnutím,“ řekl Šaradín. „Myslím si ale, že za normálních okolností by toto hnutí nefungovalo, pokud by se všechny věci související s veřejnou správou řešily vcelku řádně,“ dodal. Mluví proto o protestním voličském hlase, který je stále ještě viditelný a který přispívá současnému odklonu od standardních stran. Nevidí to ale do budoucna jako zcela neměnné. „Pokud se podíváme na to, jak se lidé hlásí na škále pravice levice, tak změna není nijak radikální. Pouze se mění to, že lidé nevěří tradičním politickým stranám,“ uvedl Šaradín.
Politická krize tak může být pouze dočasná. Za několik let tu podle Šaradína můžeme mít opět dva silné subjekty – jednu pravicovou a jednu levicovou stranu. Dokládá to historickým příkladem. Při pohledu na 25 let české politiky totiž subjekt, který by se hlásil čistě ke středu, nebo hledal středovou pozici, dlouho nevydržel a skončil po jednom úspěšném volebním období v Poslanecké sněmovně. „Neznáme nějakou silnější středovou stranu, která by přežila déle než jedno volební období kromě KDU-ČSL, ale to je specifická výjimka,“ zmínil Šaradín. Pravice je na tom hůř právě tím, co si způsobila Nečasova vláda v letech 2010–2013, přičemž se silně hlásila k pravicovému směru. Doležal ale trvá na tom, že současný stav není pouze problém pravice.
Události, komentáře: O sněmu STAN a politice pravice (zdroj: ČT24)