Praha - V sobotu prožili jejich blízcí šok i příjemné překvapení, když se dozvěděli, že jsou dívky unesené v Pákistánu na svobodě. Komunikací přes rodiče navíc zjistili, že se zajímají, co se dva roky dělo u přátel doma. Jedním ze známých Hany Rumpálové a Antonie Chrástecké je i Michal Najman, který stál také u zrodu stránky „Hanča a Tonča domů“. Tam ale po čase museli aktivitu utlumit, když hrozilo, že by jejich jednání mohlo dívkám uškodit nebo zvýšit vyjednávací cenu. Cestovatel Ivan Brezina nicméně hodnotí, že jejich zajetí bylo především statistickou smůlou než nerozvážností dívek.
Aktivity na podporu unesených dívek známí utlumili, aby jim neškodili
Interview ČT s Michalem Najmanem: Neměli jsme jiné informace než média (zdroj: ČT24)
„Že jsou na svobodě, jsem se dozvěděl z nadšeného a uplakaného telefonátu mé ženy, která mi to zatelefonovala,“ prohlásil v Interview ČT Michal Najman. Pro blízké unesených dívek to mnohdy byl ohromný šok a zároveň příjemné překvapení. „V ten moment jsme věděli, že už víkend lepší být nemůže,“ dodal. Zatím s dívkami mluvili jenom zprostředkovaně přes jejich rodiče, i tak tam podle Najmana bylo lidské propojení a starost o osobní život. Sobotní zjištění každopádně bylo nečekané pro mnohé. Bývalý náčelník vojenské rozvědky Andor Šándor si totiž myslí, že původně česká vláda nemusela zamýšlet zveřejnit osvobození dívek už v sobotu. Ovšem informace se objevila v tureckých médiích a nešlo to zastavit.
„Myslím si, že by vláda počkala a ke zveřejnění by došlo až poté, co teď s dívkami pracuje,“ uvedl Šándor s odkazem na to, že dívky jsou nyní na bezpečném utajovaném místě. Dívky podstupují lékařské vyšetření, jestli jsou v pořádku, zároveň s nimi pravděpodobně provádějí výpověď. „Nedá se to vyloučit. Otázkou je, co dívky vlastně vědí, co by české tajné služby z toho mohly získat a co by s tím dělaly. Jsem přesvědčen, že součástí konstrukce jejich osvobození je i dohoda o tom, že se nebude komplikovat činnost a život turecké humanitární organizace IHH,“ řekl Šándor.
Antonie Chrástecká a Hana Humpálová krátce po propuštění ze zajetí
Pomáhat sociální sítí
Najman krátce po únosu dívek zajistil doménu a založil na Facebooku stránku na jejich podporu. „Znám trochu svět sociálních médií a svět médií obecně. Chtěli jsme, abychom měli alespoň základní schopnost řídit informace, které půjdou ven, a nějak pomoc v zorganizování lidí. Moje obava spíš byla, aby se toho neuchytil nějaký podnikavec, který by to využil ke svému prospěchu,“ zmínil Najman.
Jenomže aktivitu nakonec razantně utlumili, když si Najmana pozval specifický policejní útvar. I když měl zájem dívkám pomoci, byl si vědom, že to není za každou cenu. „Vysvětlili nám, že velké aktivity, které bychom chtěli dělat, by mohly uškodit, mohly by zvýšit výkupní cenu, mohly by nahrávat nějakým špatným zájmům,“ vysvětlil Najman. V době elektronických médií je totiž snadné číst zprávy i z druhé strany světa a s pomocí jednoduchých internetových nástrojů si je přeložit.
Najman přiznal, že se s tímto přístupem úplně neztotožňoval „Ale co jsem cítil já, nebylo důležité. Důležité bylo, co bylo ku prospěchu,“ zdůraznil Najman s tím, že se musí tiše omluvit, protože měl pocit, že v rámci oficiálních orgánů se nic pro osvobození dívek neděje.
"Skoro všechny státy říkají, že neplatí, a potom zaplatí. Český stát nepochybně nevyjednával s únosci, v tom má ministr vnitra Chovanec pravdu. Vyjednával zřejmě někdo, koho našli buď v Kataru, nebo v turecké humanitární organizaci IHH. Byť museli být informováni, co se děje, určitě nebyli překvapeni, že dívky přijely v sobotu ráno domů," řekl Andor Šándor, bývalý náčelník vojenské rozvědky.
Lehkovážné rozhodnutí, nebo statistická smůla?
Miloš Zeman v reakci na osvobození dívek vyčetl ženám, že jednaly velmi neprozřetelně a způsobily starosti sobě, rodině, známým i českému státu. Najman si ale nemyslí, že by se dívky zachovaly lehkovážně, když cestovaly přes Pákistán. „Vím, že tu přípravu určitě nepodcenily. Zprostředkovaně vím, že rodiny nebyly šťastné, ale jaká maminka je šťastná, když se vaše dítě vydává někam do relativně nebezpečného místa, o kterém média ukazují pouze špatné zprávy?“ uvedl Najman. Připojil vlastní zkušenost z nedávné cesty po jihovýchodní Asii, kde se setkal s řadou osamocených cestovatelů. Podle něj je totiž něco jiného, když člověk jede na placený all inclusive zájezd do hotelu a když se vydá na vlastní pěst. Teprve tehdy se mu má skutečně otevřít svět.
Cestovatel a publicista Ivan Brezina souhlasí, že dívky nic nepodcenily. Měly podle něj ze statistického hlediska smůlu. „Tou cestou pro naši představu projede ročně podle pákistánského ministerstva vnitra 26 tisíc zahraničních turistů a na trase za posledních deset let došlo ke dvěma únosům,“ uvedl Brezina. Hana Rumpálová a Antonie Chrástecká byly druhý případ. Brezina dodal, že se ženou jeli těmi místy šestkrát, manželka ještě dvakrát sama. „Se znalostí věci si troufnu říct, že chybu neudělaly,“ řekl.
Najman doplnil, že chtěli s blízkými udělat nějaký krok, který by uneseným dívkám pomohl. „Ve chvíli, kdy ten krok nebyl potřeba, tak nám nezbylo než čekat, co se bude dít,“ uvedl Najman. Od jakéhokoliv vyjednávání nebo zákulisních informací byli odstřiženi. Teď po osvobození se sice objevila řada spekulací a média přinesla hned několik variant toho, co se dělo, ale Najman jich nedbá. „Kdo chce věřit zlým teoriím, tak věří zlým teoriím. Pokud chcete věřit oficiální, tak jí věříte. Upřímně se přiznám, že věřím oficiální,“ prohlásil Najman. Nemá totiž důvod nevěřit, že s vysvobozením pomohla turecká organizace. Pro blízké je nakonec důležité, že se dívky aktivně zajímají i o to, co se za poslední dva roky událo u přátel a že se s Hanou a Antonií brzy uvidí.