V čem spočívá biologická léčba? Pokud by si někteří mysleli, že souvisí s bylinkami nebo čínskou medicínou, byli by na omylu. Jde o cílenou léčbu, která využívá přirozené obranyschopnosti lidského organismu. Pomáhá pacientům s rakovinou nebo revmatickými chorobami. Průzkum Asociace inovativních farmaceutických firem ukázal, že léčbu ale nezná ani veřejnost, ani část lékařů.
Biologickou léčbu nezná většina lidí ani část lékařů
Tři čtvrtiny lidí nevědí, co je to biologická léčba. Co je ale nepříjemnější pro nemocné, tak podobnou mezeru ve znalostech má i pětina lékařů dotázaných v průzkumu, kteří neuměli uvést, co se skrývá za pojmem biologická léčba. V Česku přitom pomáhá až tisícům nemocných, třeba v onkologii a revmatologii.
„Kdybych nedostala biologickou léčbu, tak si troufám říct, že dneska už jsem na vozíku,“ řekla Hana Dvořáková, u které se před roky objevily první příznaky systémové sklerodermie. Až když se její stav začal během let významně zhoršovat, navštívila lékařku, a měla štěstí, že ta byla informovaná i o biologické léčbě. „Diagnostikovala to mezi dveřmi, protože to na mně bylo vidět,“ zmínila Dvořáková. Obratem s pomocí doktorky zažádaly o biologickou léčbu. U systémové sklerodermie se ale běžně nedává a pojišťovna je opakovaně odmítla. Po čtyřech letech přešla k jiné pojišťovně a lék konečně dostala.
Kde všude se biologická léčba využívá?
- nádorová onemocnění
- revmatické choroby (revmatoidní artritida, lupénka, systémový lupus)
- nespecifické střevní záněty (Crohnova chorova, ulcerózní kolitida)
- testuje se také využití u Alzheimerovy choroby
Systémovou sklerodermii má v Česku několik stovek lidí a její příčinu lékaři neznají. Nejčastěji onemocní ženy v mladším a středním věku. Postihuje kůži a orgány, které postupně tuhnou. V případě Dvořákové se prvním náznakem stala zhoršená výdrž. Už nezvládala dlouhý běh. Zároveň nenechávala svůj organismus odpočinout, pracovala přes čas, studovala na vysoké škole a přecházela virózy. Po pěti letech se přidala vyrážka v obličeji, za další rok jí začaly modrat prsty. Po narození dcery už nemohla pořádně dýchat ani se hýbat. Až tehdy začala problémy řešit.
GALERIE
U Hany Dvořákové se systémová sklerodermie rozvíjela roky zdroj: ČT24
Biologická léčba krotí i rakovinu
Biologická léčba však umí v těle příslušného člověka cíleně zasáhnout. „Řada chronických nemocí je způsobena poruchou v organismu a biologická léčba ji dovede opravit,“ vysvětlil přednosta Interní kliniky FN Motol Milan Kvapil. Biologická léčba zabírá třeba pacientům s revmatickými chorobami a Crohnovou nemocí. Pomáhá i na některé typy rakoviny. V onkologii se užívá od roku 2000, a zatímco dřív umírali pacienti během několika týdnů, teď žijí další léta. Biologická léčba převede rakovinu do chronické fáze.
Co je to biologická léčba?
- jsou během ní podávány látky různého složení a mechanismu účinku, které zasahují do imunitních a zánětlivých dějů provázejících vznik a vývoj léčených chorob.
- je založena na využití biologických produktů, tedy produktů živé přírody, což ji odlišuje od farmakologické léčby připravené synteticky.
Biologická léčba se zkrátka uplatní v řadě oblastí. „V mnoha případech se může pacient vrátit zpátky do života, v mnoha případech i dojde k plnému vyléčení pacienta,“ řekl Jakub Dvořáček, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), která sdružuje výrobce patentových léků, včetně těch biologických. Dvořáček nyní považuje za omezení to, že biologické léky jsou k dispozici pouze ve specializovaných centrech.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý namítl, že centrům dává VZP zvláštní smlouvu, aby zajistila kvalitní péči všem potřebným, a k rozšíření léčby mimo centra není důvod. „I v současné době je k dispozici všem našim klientům, ročně za ni vydá VZP bezmála sedm miliard korun,“ uvedl. Léčbu v Česku skutečně dostává stále víc pacientů. I kvůli ceně ji ale ve srovnání s Evropou stále užívá málo nemocných. Finanční náročnost se totiž pohybuje od desítek tisíc měsíčně.
Události ČT: Biologická léčba pomáhá, lidé ji neznají (zdroj: ČT24)
Málo diskuse, nedostatečná legislativa
Průzkum znalosti biologické léčby připravila na konci loňského roku AIFP. Na otázky ohledně biologické léčby odpovídalo 1006 laiků, 706 lékařů a 26 politiků. I mezi zákonodárci zabývajícími se zdravotnictvím se objevila čtvrtina respondentů, kteří nedokázali biologickou léčbu zařadit. Podle předsedy sněmovního zdravotního výboru a člena správní rady VZP profesora Rostislava Vyzuly je třeba o biologické léčbě začít celospolečenskou debatu.
Podle politiků a lékařů by vedle toho měla být zavedena v Česku speciální legislativa nebo regulace pro biologické léky kvůli jejich specifické charakteristice, odlišné od klasických léků. Nejsou ze své molekulární podstaty totožné, takže je nelze navzájem zaměňovat jako klasické léky se shodnou účinnou látkou. Legislativní kroky k upřesnění regulace nyní zavádějí v Německu, Británii, Švédsku či Rakousku.