Praha – Český registr dárců krvetvorných buněk nutně potřebuje nové členy. Uvedla to jeho vedoucí Marie Kuříková s tím, že jinak klesnou šance pacientů s leukémií a dalšími nemocemi krvetvorby, že naleznou vhodného dárce. Loni sice do registru vstoupilo dosud nejvíc dárců, letos jej ale ještě více lidí opustí kvůli věku a zdravotnímu stavu. Vyřazených z registru navíc v příštích letech přibude.
Nutně potřebujeme dárce, hlásí registr krvetvorných buněk
„Pravidla pro dárcovství jsou velmi přísná, aby úspěšnost transplantace byla co nejvyšší a odběr kostní dřeně neohrozil dárce,“ vysvětlila Kuříková, proč se registr s nedostatkem členů potýká. Minulý rok do něj sice vstoupil rekordní počet 1743 lidí, vyřazeny ale letos budou dva tisíce – jde především o členy z devadesátých let, tj. z počátku historie registru. Do pěti let navíc jeho vedení počítá s odchodem až šesti tisíců dárců. V současnosti je přitom aktivních členů registru 22 498.
„Teď dovršují věkovou hranici šedesáti let pro darování kostní dřeně. Je potřeba je nahradit mladou generací, i proto se snažíme využívat všech možností, jak vstup do registru propagovat,“ zdůvodňuje propad členů Kuříková.
Nově se proto informace o darování kostní dřeně objeví na reklamních plochách v pražském metru i na zastávkách autobusů a tramvají. Registr také využije spolupráci s univerzitami, kde získává dárce mezi studenty a spolupracovat chce i s Českým svazem biatlonu, který propaguje dárcovství mezi sportovci i fanoušky. „Jediná možnost, jak získat nové dárce, je osvětová kampaň. Vždy zabírá, když v rámci kampaně můžeme nabídnout příběh dárce nebo pacienta,“ dodává Kuříková s tím, že dárcovství je zcela dobrovolné, neplacené a anonymní.
Kuříková: V ČR onemocní poruchou krvetvorby tisíc lidí ročně (zdroj: ČT24)
Zdravotní statistika
Každý rok onemocní v Česku přibližně tisíc lidí nějakou formou poruchy krvetvorby. Ne všichni ale potřebují transplantaci, o níž rozhoduje až transplantační centrum. Transplantaci podstoupí ročně asi dvě stovky z nich. Její úspěšnost je kolem osmdesáti procent, což je podle vedení Registru dárců krvetvorných buněk podstatně více, než bývalo před několika lety.
Celosvětový nedostatek dárců
Český registr dárců krvetvorných buněk Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) vyhledává dárce pro české i zahraniční pacienty. Když se darující nenajde v rodině, pátrá dále v národních a mezinárodních registrech.
Registr v IKEM evidoval ke konci loňska 23 976 dárců, přičemž aktivních jich bylo téměř dvaadvacet a půl tisíce. Součástí registru bylo i 4110 štěpů pupečníkové krve z Čech a 1711 ze Slovenska.
Na nedostatek dárců upozorňují i odborníci, kteří sledují registry v zahraničí. Po celém světě se jich účastní necelé procento dospělé populace. Podle dnešního oznámení přesáhl počet registrovaných členů celosvětově pětadvacet milionů lidí. „Je to hezké číslo, na mezinárodní spolupráci můžeme spoléhat, ale stále to nestačí,“ uzavírá Marie Kuříková.
Rozhodování o vhodnosti dárce
„Před rozhodnutím, zda je člověk jako dárce vhodný, musí podstoupit několik odběrů krve. Pak začíná příprava k odběru, která trvá maximálně třicet dnů. Teprve ta spolu s kompletním předoperačním vyšetřením o dárci rozhodne,“ říká Marie Kuříková s tím, že na konci procesu čeká dobrovolníka pohovor s hematologem, který dárcovství zamítne, nebo naopak povolí. V pozitivním případě pak dobrovolník poskytne krvetvorné buňky či kostní dřeň.
GALERIE
Registr dárců kostní dřeně zdroj: ČT24
Transplantace krvetvorných buněk /kostní dřeně
Jedná se o nahrazení nemocných krvetvorných buněk pacienta buňkami zdravými. Aby mohla být transplantace úspěšná, musí se dárce a pacient co nejvíce shodovat v systému tkáňových HLA znaků (Human Leukocyte Antigen). Vhodný dárce se zpravidla nejprve hledá mezi příbuznými. Největší pravděpodobnost shody je mezi sourozenci (HLA znaky dědíme po rodičích). V případě, že se dárce v rodině nenajde, začíná se vyhledávat mezi nepříbuznými dárci v databázi registru. Dárcovské buňky se pak získávají odběrem přímo z kostní dřeně nebo separací z periferní krve. V určitých případech mohou být zdrojem buněk pro transplantaci buňky pupečníkové krve.
Kostní dřeň
Kostní dřeň je houbovitá tkáň uvnitř kostí. V kostní dřeni jsou obsaženy kmenové nebo také krvetvorné buňky. Tyto buňky jsou „mateřskými“ buňkami, ze kterých se vyvíjejí všechny krevní elementy (bílé krvinky, červené krvinky, krevní destičky). Bez kostní dřeně a její schopnosti vytvářet a obnovovat zásobu krevních buněk je lidský organismus těžce poškozen a ohrožují ho sebemenší infekce.
Zdroj: darujzivot.cz
Komentář dárce
„Každopádně bych do toho šel znovu i po tom, co o odběru vím. Vědomí, že jsem někomu mohl pomoci, je prostě úžasné,“ uvedl Richard Šrámek, který daroval kostní dřeň před půl rokem. Odběr a příprava dle něho nejsou příjemné zážitky, za záchranu života to ale stojí.
Komentář příjemce
„Nebýt lidí, kteří chtějí darovat kostní dřeň, dnes bych tu nebyl,“ řekl Petr Kašpárek, který podstoupil transplantaci při léčbě akutní myeloidní leukémie před 439 dny. Pár týdnů poté začal jezdit na kole a nyní už chodí i do práce. Na dárce, kterého našel v Německu, čekal tři čtvrtě roku.