Praha - Zejména v souvislosti s kauzou Davida Ratha se v tuzemsku začal hojně skloňovat pojem „korunní svědek“. Institut spolupracujícího obviněného je v českém trestním řádu zakotven pod paragrafem 178a od ledna 2010. Podle něj může obviněný, který významně přispěje k objasnění zvlášť závažné organizované trestné činnosti, odejít od soudu s nižším nebo vůbec žádným trestem. Odborníci sice tento institut považují za užitečný, upozorňují ale na mnohé nedostatky. Podle vedoucího Katedry trestního práva PF UK Jiřího Jelínka by například měla být právně upravena zásada „jednou a dost“.
Spolupracující obviněný? Jednou a dost, navrhuje profesor Jelínek
Institut spolupracujícího obviněného bývá využíván zejména v případě trestné činnosti obecně nazývané jako organizovaný zločin, tedy např. obchodování s lidmi, lidskými orgány, se zbraněmi, drogami atd. „Organizovaný zločin je sofistikovaný, často ve spojení s cizinou, obtížně se prokazuje, čili ukazuje se, že ony tradiční metody vyšetřování jsou neúčinné, nevedou k tomu výsledku, řízení se prodlužuje,“ říká profesor pražské Právnické fakulty.
Podle Jelínka je institut spolupracujícího obviněného velmi významný, byť nestandardní. „Těch institutů je několik - např. použití policejního agenta, problematická dohoda o vině a trestu nebo odposlech telekomunikačního provozu,“ upřesňuje s tím, že tyto instituty na jedné straně sice kolidují s principy trestního procesu, na straně druhé se ale ukazuje, že bez nich nevede policejní a vyšetřovací práce ke zdárnému výsledku.
Jelínek: Spolupracující obviněný by se neměl stát recidivistou (zdroj: ČT24)
Trestu by neměl uniknout ani spolupracující obviněný
Jako zásadní nedostatky tohoto právního institutu vidí Jelínek především absenci zásady „jednou a dost“. „Spolupracující obviněný může být dokonce honorován tak, že za určitých podmínek se vůbec neuloží trest. Nemáme ale upraveno, že by se někdo stal spolupracujícím obviněným-recidivistou. Čili on může v jiné kauze zase figurovat jako spolupracující obviněný. To je nedostatek, který by tam měl být výslovně uveden,“ tvrdí profesor Jelínek.
Dále by mělo být v trestním řádu konkrétně uvedeno třeba také to, že spolupracující obviněný nesmí být současně stíhán za jinou trestnou činnost, neboť pak může být motivace spolupracovat větší. „Myslím si, že by spolupracující obviněný neměl být honorován za své doznání tím, že se upustí od potrestání. Alespoň nějaký trest by měl být uložen. A nemusí to být trest odnětí svobody, může to být třeba domácí vězení,“ navrhuje Jelínek.
- Jiří Jelínek, vedoucí Katedry trestního práva PF UK: „Spolupracujícímu obviněnému se někdy říká korunní svědek. To není žádný svědek, to je polepšený obviněný. Čili není to žádný pohádkový dědeček, je to osoba, která za to, že rozkryje trestnou činnost, je určitým způsobem honorována.“
Salačová z kauzy Rath možná vyvázne s podmínkou
V kauze kolem Davida Ratha je spolupracující obviněnou Ivana Salačová, která se přiznala k podplácení u dvou stavebních tendrů ve Středočeském kraji a popsala, jak údajná korupce fungovala. Státní zástupce jí proto navrhl tříletou podmínku. Dalším obviněným – manželům Kottovým – pak devět let vězení.